Unión Europea

(1)

(2)

(3)

L 140/16 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

SMĚRNICE

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/28/ES

ze dne 23. dubna 2009

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a ze­ jména na čl. 175 odst. 1 a článek 95 této smlouvy ve vztahu k článkům 17, 18 a 19 této směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociální­ ho výboru

(1) Stanovisko ze dne 17. září 2008 (Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 43).

,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů

(2) Úř. věst. C 325, 19.12.2008, s. 12.

,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy

(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. dub­ na 2009.

,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Důležitými součástmi balíčku opatření, která jsou zapo­ třebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně kli­ matu a dalších závazků Společenství a mezinárodních zá­ vazků týkajících se snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, jsou kontrola spotřeby energie v Evropě a větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Tyto faktory hra­ jí také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytová­ ní příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, ze­ jména ve venkovských a izolovaných oblastech.

(2) Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání ener­ geticky účinných technologií a využívání energie z obno­ vitelných zdrojů v dopravě patří mezi nejúčinnější nástroje,

jimiž může Společenství snížit svou závislost na dovážené ropě v odvětví dopravy, kde je problém zabezpečení do­ dávek energie nejvíce akutní, a ovlivnit trh s pohonnými hmotami pro dopravu.

(3) Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout pro­ střednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdro­ jů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitel­ ných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských stá­ tech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na ná­ rodní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obno­ vitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvo­ jovými iniciativami a podporovat využívání strukturálních fondů v této oblasti.

(4) V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji ener­ gie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionál­ ního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.

(5) Za účelem snížení emisí skleníkových plynů ve Společen­ ství a závislosti Společenství na dovozu energie by měl být rozvoj energie z obnovitelných zdrojů úzce spjat se zvyšováním energetické účinnosti.

(6) U decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie je nutno podporovat fázi demonstrace a uvádění na trh. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lep­ šího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/17

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obno­ vitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou

(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33.

a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo ji­ ných obnovitelných pohonných hmot v dopravě

(2) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.

stano­ vily definice pro různé druhy energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravid­ lech pro vnitřní trh s elektřinou

(3) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37.

stanovila obecné defi­ nice pro odvětví elektroenergetiky. V zájmu právní jistoty a jasnosti je vhodné používat v této směrnici stejné nebo podobné definice.

(8) Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna s názvem „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie – Obnovitelné zdroje energie v 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti“ vy­ plývá, že vhodnými a dosažitelnými cíli je cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a že rámec, který za­ hrnuje povinné cíle, by měl podnikatelskému prostředí po­ skytnout dlouhodobou stabilitu, kterou potřebuje k udržitelnému investování do odvětví obnovitelné ener­ gie, jež umožní snížit závislost na dovážených fosilních pa­ livech a více využívat nových technologií pro výrobu energie. Tyto cíle jsou doplněny 20 % zvýšením energetic­ ké účinnosti do roku 2020 stanoveným ve sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem „Akční plán pro energe­ tickou účinnost: využití možností“, které bylo schváleno Evropskou radou na zasedání v březnu roku 2007 a Ev­ ropským parlamentem v usnesení ze dne 31. ledna 2008 o tomto akčním plánu.

(9) Evropská rada na zasedání v březnu roku 2007 znovu po­ tvrdila závazek Společenství rozvíjet energii z obnovitel­ ných zdrojů po roce 2010 v celém Společenství. Schválila povinný cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve Společenství do roku 2020 a povinný minimální cíl, jenž má být dosažen všemi člen­ skými státy, 10 % podílu biopaliv na celkové spotřebě ben­ zinu a nafty v dopravě, přičemž tento cíl má být zaveden nákladově efektivním způsobem. Evropská rada uvedla, že závazná povaha tohoto cíle je přiměřená a podmíněna udr­ žitelností výroby, dostupností biopaliv druhé generace na trhu a odpovídající změnou směrnice Evropského parla­ mentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty

(4) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

, aby umožňovala patřičnou míru přimíchávání. Evropská rada na zasedání v březnu roku 2008 zopakovala, že je nezbytné vypracovat a splnit účinná kritéria udržitelnosti pro biopaliva a zajistit ko­ merční dostupnost biopaliv druhé generace. Na zasedání v červnu roku 2008 Evropská rada opět zmínila kritéria

udržitelnosti a rozvoj biopaliv druhé generace a zdůrazni­ la, že je nutné posoudit možné dopady výroby biopaliv na zemědělské potravinářské produkty a případně přijmout opatření k odstranění nedostatků. Uvedla také, že by mělo být provedeno další posouzení environmentálních a sociál­ ních dopadů výroby a spotřeby biopaliv.

(10) Ve svém usnesení ze dne 25. září 2007 o pracovním plá­ nu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě

(5) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 82.

vyzval Ev­ ropský parlament Komisi, aby předložila do konce roku 2007 návrh právního rámce pro energii z obnovitelných zdrojů s odkazem na význam stanovení cílů, pokud jde o podíly energie z obnovitelných zdrojů na úrovni Spole­ čenství a členských států.

(11) Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro defi­ nici těchto zdrojů. V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.

(12) Používání zemědělského materiálu, jako je hnůj, kejda a další odpadní látky živočišného nebo organického půvo­ du k výrobě bioplynu, může vést k výraznému snížení emi­ sí skleníkových plynů, a má proto značné výhody z hlediska životního prostředí, pokud jde o výrobu tepla a energie a o použití těchto látek jako biopaliv. Zařízení na výrobu bioplynu mohou vzhledem ke své decentralizo­ vané povaze a regionálnímu financování rozhodujícím způsobem přispět k udržitelnému rozvoji venkovských ob­ lastí a mohou pro zemědělce představovat nové zdroje příjmu.

(13) Vzhledem k postojům Evropského parlamentu, Rady a Ko­ mise je vhodné stanovit závazné národní cíle 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a 10 % podílu energie z ob­ novitelných zdrojů v dopravě na spotřebě energie ve Spo­ lečenství do roku 2020.

(14) Hlavním účelem závazných národních cílů je poskytnout jistotu investorům a podpořit trvalý rozvoj technologií, které vyrábějí energii ze všech druhů obnovitelných zdro­ jů. Není proto vhodné, aby se odkládalo rozhodnutí o to­ m, zda cíl je závazný, do doby, než se bude konat další zasedání.

(1)

(2)

(3)

L 140/18 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

(15) Výchozí pozice, možnosti energie z obnovitelných zdrojů a skladby zdrojů energie každého členského státu se liší. Je proto nezbytné převést celkový 20 % cíl Společenství na jednotlivé cíle pro každý členský stát se spravedlivým a ná­ ležitým rozdělením, které zohledňuje odlišné výchozí po­ zice jednotlivých členských států a jejich možnosti, včetně stávajícího podílu energie z obnovitelných zdrojů a sklad­ by zdrojů energie. Je vhodné tak učinit sdílením požado­ vaného celkového zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy na základě rovného zvýšení podílu každého státu váženého podle jeho HDP, jenž odráží jejich výchozí pozice, a vyjádřením cílů pomocí hrubé konečné spotřeby energie, přičemž je zapotřebí zohlednit dosavadní úsilí členských států v ob­ lasti využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(16) Naopak cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě je vhodné stanovit pro každý členský stát na stejné úrovni, aby se zajistila shoda se specifikacemi a do­ stupností pohonných hmot. Jelikož se s pohonnými hmo­ tami určenými pro dopravu snadno obchoduje, členské státy, které jsou slabě vybaveny příslušnými zdroji, snad­ no získají biopaliva odjinud. Ačkoli by bylo pro Společen­ ství technicky možné dosáhnout cíle v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě pouze z domácí výroby, je vhodné i žádoucí, aby bylo cíle dosaženo kom­ binací domácí výroby a dovozu. Za tímto účelem by měla Komise sledovat zásobování trhu Společenství s biopalivy a v případě potřeby navrhnout příslušná opatření k dosa­ žení vyrovnaného přístupu mezi domácí výrobou a dovo­ zem s ohledem mimo jiné na rozvoj mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, otázky životního prostředí, sociální a hospodářské otázky a otázky zabez­ pečení dodávek energie.

(17) Zvýšení energetické účinnosti je klíčovým cílem Společen­ ství s tím, že do roku 2020 má být dosaženo 20 % zvýšení energetické účinnosti. Tento cíl spolu se stávajícími a bu­ doucími právními předpisy, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov

(1) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.

, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů

(2) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.

a směrnice Evropského parla­ mentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o ener­ getické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách

(3) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.

hraje klíčovou úlohu při zajištění toho, aby bylo dosaženo cílů v oblasti klimatu a energetiky, a to za vynaložení co možná nejnižších nákladů, přičemž toto úsi­ lí může rovněž poskytnout nové příležitosti pro hospodář­ ství Evropské unie. Politiky energetické účinnosti a úspor

energie jsou pro členské státy jednou z nejúčinnějších me­ tod, jak zvýšit procentuální podíl energie z obnovitelných zdrojů, a členské státy tak snáze dosáhnout cílů stano­ vených touto směrnicí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to jak celkových národních cílů, tak cílů v oblas­ ti dopravy.

(18) Bude povinností členských států dosáhnout ve všech od­ větvích výrazného zlepšení z hlediska energetické účinnos­ ti, což jim usnadní splnit daný cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený jako procentní podíl na hrubé konečné spotřebě energie. Potřeba energetické účin­ nosti v odvětví dopravy je naléhavá, protože závazného procentního cíle pro obnovitelnou energii bude stále těžší dosáhnout udržitelným způsobem, pokud celková poptáv­ ka po energii v dopravě i nadále poroste. Závazný cíl 10 % podílu v dopravě, jehož mají všechny členské státy dosáh­ nout, by proto měl být stanoven jako podíl na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy, kterého má být dosa­ ženo prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů a ni­ koliv pouze prostřednictvím biopaliv.

(19) Aby se zajistilo dosažení celkových závazných národních cílů, měly by členské státy pracovat na orientačním plánu, jak hodlají dosáhnout konečných povinných cílů. Měly by vypracovat národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně informací o odvětvových cílích, a uvědomit si, že existují různá užití biomasy, a proto je zapotřebí mobilizovat její nové zdroje. Členské státy by rovněž měly přijmout opatření na dosažení těchto cílů. Při vyhodnoco­ vání vlastní očekávané hrubé konečné spotřeby energie v rámci svého národního akčního plánu pro energii z ob­ novitelných zdrojů by měl každý členský stát posoudit, jaký může být přínos opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie v souvislosti s dosahováním národních cílů. Členské státy by měly mít na zřeteli opti­ mální kombinaci energeticky účinných technologií a ener­ gie z obnovitelných zdrojů.

(20) Aby bylo možné využívat technologický pokrok a úspory z rozsahu, měl by orientační plán zohlednit možnost rych­ lejšího nárůstu využívání energie z obnovitelných zdrojů v budoucnu. Mohla by se tak věnovat zvýšená pozornost odvětvím, která nepřiměřeně trpí neexistencí technologic­ kého pokroku a úspor z rozsahu, a proto se málo rozvíjejí, nicméně která by v budoucnu mohla významně přispět k dosažení cílů pro rok 2020.

(21) Pro orientační plán by měl být výchozím bodem rok 2005, protože je posledním rokem, pro nějž jsou k dispozici spo­ lehlivé údaje o národních podílech energie z obnovitelných zdrojů.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/19

(22) Má-li být cílů této směrnice dosaženo, je třeba, aby Spole­ čenství a členské státy věnovaly značné finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti technologií pro energie z ob­ novitelných zdrojů. Tento výzkum a vývoj by měl být vysokou prioritou zejména pro Evropský inovační a tech­ nologický institut.

(23) Členské státy mohou pobízet místní a regionální orgány ke stanovení cílů nad rámec národních cílů a zapojovat míst­ ní a regionální orgány do vypracovávání národních akč­ ních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů a šíření informovanosti o výhodách energie z obnovitelných zdrojů.

(24) Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy by mělo Společenství a členské státy podporovat vyšší využívání stávajících zásob dřeva a rozvoj nových systémů v oblasti lesního hospodářství.

(25) Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají odlišné režimy podpory pro energii z obnovitelných zdro­ jů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitel­ ných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitro­ státní režimy podpory náležitě fungovaly, je nezbytné, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Důležitým prostředkem k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnice 2001/77/ES tak, aby byla zacho­ vána důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Cílem této směrnice je usnadnit poskytování přeshraniční pod­ pory energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tím byly do­ tčeny vnitrostátní režimy podpory. Zavádí mechanismy dobrovolné spolupráce mezi členskými státy, která jim umožní dohodnout se na rozsahu, v jakém by jeden člen­ ský stát podporoval výrobu energie v jiném členském stá­ tě, a na rozsahu, v jakém by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do jejich příslušných celkových národních cílů. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpo­ ry a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu se jejich vnitro­ státní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanis­ mů spolupráce stanovených v této směrnici.

(26) Je žádoucí, aby ceny energie odrážely externí náklady na výrobu a spotřebu energie, včetně případných environ­ mentálních, sociálních a zdravotních nákladů.

(27) K dosažení cílů Společenství týkajících se rozšíření výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je nezbytná pod­ pora ze strany veřejnosti, zejména pokud ceny elektřiny na

vnitřním trhu plně neodrážejí environmentální a sociální náklady a výhody spojené s použitými zdroji energie.

(28) Společenství a členské státy by měly usilovat o snížení cel­ kové spotřeby energie v odvětví dopravy a zvýšit v tomto odvětví energetickou účinnost. K hlavním způsobům sni­ žování spotřeby energie v dopravě patří plánování dopra­ vy, podpora veřejné dopravy, zvyšování podílu vyráběných elektrických vozidel a výroba energeticky účinnějších vo­ zidel o menší velikosti a s nižším objemem motoru.

(29) Členské státy by měly usilovat o diverzifikaci skladby ener­ gie z obnovitelných zdrojů ve všech odvětvích dopravy. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit do 1. června 2015 zprávu, v níž navrhne, jak lze zvýšit vy­ užívání energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých od­ větvích dopravy.

(30) Při výpočtu přínosu vodní a větrné energie pro účely této směrnice by se měly následky klimatických změn vyrov­ nat použitím normalizačního pravidla. Navíc by elektřina vyrobená v přečerpávacích elektrárnách z vody, která byla nejprve vypumpována nahoru, neměla být považována za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

(31) Tepelná čerpadla, která umožňují využití aerotermálního, geotermálního nebo hydrotermálního tepla na užitečné teplotní úrovni, potřebují k fungování elektřinu nebo do­ datečnou energii. Energie použitá k pohonu tepelných čer­ padel by proto měla být odečtena od celkového využitelného tepla. Mělo by se přihlédnout pouze k tepel­ ným čerpadlům, u nichž výstup významně převyšuje primární energii nezbytnou k jejich pohonu.

(32) Energeticky pasivní systémy využívají konstrukci budov k zužitkování energie. To je považováno za úsporu ener­ gie. Aby se vyloučilo dvojí započtení, energie zužitkovaná tímto způsobem by neměla být pro účely této směrnice brána v úvahu.

(33) Některé členské státy mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl letecké dopravy. Vzhledem ke stáva­ jícím technologickým a regulačním omezením, která brá­ ní komerčnímu používání biopaliv v letecké dopravě, je vhodné stanovit pro tyto členské státy částečnou výjimku, a to vyčleněním množství, kterým překročí 1,5násobek průměru hrubé konečné spotřeby energie Společenství v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 6,18 %, při výpočtu jejich hrubé konečné spotřeby energie ve vnitrostátní letecké dopravě. Kypr a Malta, vzhledem k jejich ostrovnímu a okrajovému rázu, spoléhají na letec­ tví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich ob­ čany a hospodářství. V důsledku toho mají Kypr a Malta ve

(1)

L 140/20 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

své hrubé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměru Společenství v roce 2005, a stávající technologická a regu­ lační omezení tak na ně působí nepřiměřeně. U těchto členských států je tudíž vhodné, aby se tato výjimka vzta­ hovala na množství, kterým překročí průměr hrubé koneč­ né spotřeby energie Společenství v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 4,12 %.

(34) V zájmu vytvoření energetického modelu, který by podpo­ roval energie z obnovitelných zdrojů, je nezbytné podpo­ řit strategickou spolupráci mezi členskými státy, na níž se budou vhodným způsobem podílet regiony a místní orgány.

(35) Při náležitém zohledňování ustanovení této směrnice by členské státy měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovený­ mi touto směrnicí. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném zá­ kladě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílů a jejich plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směr­ nicí, jako jsou například statistické převody mezi člen­ skými státy, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměn informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro transparentnost zavedené touto směrnicí, nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

(36) Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cílů stanovených touto směrnicí je vhodné usnad­ nit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obno­ vitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitel­ ných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svých vlastních národních cílů. Z tohoto důvodu jsou nut­ ná opatření pro zajištění flexibility, která ovšem zůstanou pod kontrolou členských států, aby nebyla ohrožena jejich schopnost dosahovat cíle stanovené na národní úrovni. Tato opatření pro zajištění flexibility mají formu statistic­ kých převodů, společných projektů mezi členskými státy nebo společných režimů podpory.

(37) Do cílů členských států by mělo být možné započítat do­ váženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů ener­ gie mimo Společenství. Aby se nicméně zabránilo čistému nárůstu emisí skleníkových plynů jako následku pozměně­ ného využívání stávajících obnovitelných zdrojů a jejich úplného nebo částečného nahrazení konvenčními zdroji energie, měla by se započítávat pouze elektřina vyráběná v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která budou uvedena do provozu po vstupu této směrnice v platnost nebo zvýšená kapacita zařízení renovovaných po uvedeném dni. Aby bylo zaručeno, že nahrazení kon­ venční energie ve Společenství a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat.

Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se orga­ nizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdro­ jů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společen­ ství

(1) Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, budou se na ně vztahovat opa­ tření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnice.

(38) V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z ob­ novitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projek­ ty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se po­ díl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu ener­ gie z obnovitelných zdrojů do Společenství. Kromě toho by dotčené členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotčené třetí země při rozvíjení vlastní politiky v oblasti energie z obnovitel­ ných zdrojů, včetně ambiciózních cílů.

(39) U významných projektů evropského zájmu ve třetích ze­ mích, jako je například středomořský solární program, je třeba počítat s delším časem na přípravu před jejich plným napojením na území Společenství. Proto je vhodné napo­ moci jejich vývoji tím, že se členským státům umožní, aby při stanovování svých národních cílů braly v potaz také ur­ čité omezené množství elektrické energie vyrobené těmito projekty v průběhu výstavby propojení.

(40) Postup, který používají správní orgány vykonávající dohled nad schvalováním a vydáváním osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, by měl být při uplatňování pravidel na konkrétní projekty objek­ tivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený. Zejmé­ na je třeba zamezit veškerým zbytečným nákladům, které by mohly vzniknout v důsledku zařazení projektů, jimiž se zavádí energie z obnovitelných zdrojů, mezi zařízení, která představují zvýšené zdravotní riziko.

(41) Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordi­ nace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využí­ vání energie z obnovitelných zdrojů. Ústřední správní orgány a regionální a místní orgány by proto měly, až bu­ dou provádět přezkum svých správních postupů pro vy­ dávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu elektřiny, tepla a chlazení nebo pohonných hmot z obnovitelných zdrojů energie a souvisejících infrastruk­ tur přenosových a distribučních sítí, zohlednit specifickou strukturu odvětví energie z obnovitelných zdrojů. Pro za­ řízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transpa­ rentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro pláno­ vání by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost

(1)

(2)

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/21

zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení vy­ užívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efek­ tivity vynaložených prostředků a dopadů na životního prostředí.

(42) Za účelem rychlého rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a s ohledem na jejich celkově vysokou kvalitu, po­ kud jde o udržitelnost a přínos pro životní prostředí, by členské státy měly při uplatňování správních postupů, plánovacích nástrojů a právních předpisů týkajících se udě­ lování povolení zařízením, pokud jde o snižování znečiš­ tění a kontrolu průmyslových zařízení, boj se znečištěním ovzduší a prevenci nebo minimalizaci vypouštění nebez­ pečných látek do životního prostředí, přihlédnout k pří­ spěvku obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, zejména ve srovnání se zařízeními vyrábějícími energii z neobnovitelných zdrojů.

(43) Příslušné orgány by s cílem podpořit příspěvky jednotli­ vých občanů k cílům stanoveným v této směrnici měly zvážit možnost, že by při instalaci malých decentralizo­ vaných zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů bylo povolení nahrazeno pouhým oznámením přísluš­ nému orgánu.

(44) Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právními předpisy Společenství v oblasti životního pro­ středí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vy­ dávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to ze­ jména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neob­ novitelných zdrojů.

(45) Vnitrostátní technické specifikace a další požadavky v rámci působnosti směrnice Evropského parlamentu a Ra­ dy 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při posky­ tování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti

(1) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

zahrnují­ cí například úroveň jakosti, zkušební metody anebo pod­ mínky použití, by neměly vytvářet překážky obchodu se zařízením a systémy energie z obnovitelných zdrojů. Pro­ to by režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů ne­ měly stanovit vnitrostátní technické specifikace, které by byly odlišné od stávajících norem Společenství nebo by vyžadovaly, aby podporované zařízení nebo systémy mu­ sely být schvalovány anebo zkoušeny na zvláštním místě anebo zvláštním orgánem.

(46) Je třeba, aby členské státy zvážily zavedení mechanismů na podporu ústředního vytápění a chlazení využívajícího energii z obnovitelných zdrojů.

(47) Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných bu­ dovách k významnému nárůstu ve využívání energie z ob­ novitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Společenství a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účin­ nější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

(48) Za účelem usnadnění a urychlení procesu stanovování mi­ nimálních úrovní pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách by bylo vhodné, aby členské státy za­ jistily, že tyto úrovně budou dosaženy začleněním faktoru pro energii z obnovitelných zdrojů do plnění minimálních požadavků energetické účinnosti podle směrnice 2002/91/ES, pokud jde o nákladově optimální snižování emisí oxidu uhličitého na budovu.

(49) Je potřeba odstranit nedostatky v informovanosti a vzdě­ lávání, zejména v odvětví vytápění a chlazení, s cílem pod­ pořit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(50) Pokud je přístup k povolání spočívajícímu v provádění in­ stalace nebo jeho výkon regulovaným povoláním, jsou podmínky pro uznání odborných kvalifikací stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací

(2) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

. Tato směrnice se proto použije, aniž by byla dotřena směrnice 2005/36/ES.

(51) Ačkoli směrnice 2005/36/ES stanoví požadavky na vzá­ jemné uznávání odborných kvalifikací, včetně architektů, je dále zapotřebí zajistit, aby architekti a projektanti brali ve svých plánech a projektech řádně v úvahu optimální kombinaci obnovitelných zdrojů energie a vysoce účin­ ných technologií. Za tím účelem by členské státy měly po­ skytnout jasné pokyny. Tím nejsou dotčena ustanovení směrnice 2005/36/ES, a to zejména článků 46 a 49 uve­ dené směrnice.

(52) Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je poskytnout doklad konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týka­ jící se jedné jednotky elektrické energie vyrobené z obno­ vitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a zá­ ruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi ze­ lenými certifikáty používanými u režimů podpory a záru­ kami původu.

(1)

L 140/22 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

(53) Je vhodné umožnit, aby rozvíjející se spotřebitelský trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie přispěl k výs­ tavbě nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly mít možnost požado­ vat, aby dodavatelé elektřiny oznamující konečným spo­ třebitelům svou skladbu zdrojů energie podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES začlenili minimální procentuální po­ díl záruk původu z nově vybudovaných zařízení vy­ rábějících energii z obnovitelných zdrojů, a to za předpokladu, že je takový požadavek v souladu s právem Společenství.

(54) Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporo­ vaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele ener­ gie v souladu s čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebite­ lům, zejména pokud jde o množství energie z obnovitel­ ných zdrojů vyrobené v nových zařízení, měla by Komise posuzovat účinnost opatření přijatých členskými státy.

(55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ESze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií

(1) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.

stanoví záruky původu, které jsou dokládají původ elektřiny vyrobené ve vysoce účin­ ných zařízeních na kombinovanou výrobu tepla a elek­ třiny. Tyto záruky původu nemohou být použity při poskytování informací o použití energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, neboť by to mohlo vést k dvojímu započtení a dvojímu poskytnutí informace.

(56) Pouhé záruky původu nezakládají právo na čerpání výhod z vnitrostátních režimů podpory.

(57) Je třeba účinně podporovat integraci energie z obnovitel­ ných zdrojů do přenosové a distribuční sítě pro energii z obnovitelných zdrojů a používání systémů skladování energie pro integrovanou výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která není nepřetržitá.

(58) Je třeba urychlit rozvoj projektů v oblasti energie z obno­ vitelných zdrojů, včetně „projektů v oblasti energie z ob­ novitelných zdrojů evropského zájmu“ v rámci Programu transevropské energetické sítě (TEN-E). Za tímto účelem by Komise měla rovněž provést analýzu, jak by bylo možné zlepšit financování těchto projektů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které významným způsobem přispějí k zabezpeče­ ní dodávek energie ve Společenství a v sousedních zemích.

(59) Vzájemné propojení mezi zeměmi usnadňuje integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Kromě vyrovná­ ní může propojení snížit vyrovnávací náklady, podpořit

opravdovou hospodářskou soutěž přinášející nižší ceny a stimulovat rozvoj sítí. Sdílení a optimální využití přeno­ sové kapacity by mohlo pomoci vyhnout se zvýšené po­ třebě budovat nové kapacity.

(60) Pro integraci obnovitelných zdrojů energie do vnitřního trhu s elektřinou má velký význam přednostní přístup a zaručený přístup pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie v souladu s čl. 11 odst. 2 a na základě dalšího roz­ voje čl. 11 odst. 3 směrnice 2003/54/ES. Požadavky týka­ jící se zachování spolehlivosti a bezpečnosti distribuční soustavy a dispečinku se mohou lišit v závislosti na cha­ rakteru vnitrostátní distribuční soustavy a jejího bezpečné­ ho provozu. Přednostní přístup k distribuční soustavě zajišťuje připojeným výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, že ji budou moci v souladu s pravidly pro připojení prodávat a přenášet kdykoliv, kdy bude zdroj k dispozici. V případě, že je elektřina z obnovitelných zdrojů energie integrována do krátkodobých trhů, zaru­ čený přístup zajišťuje, že veškerá prodaná a podporovaná elektřina získá přístup k distribuční soustavě, což umožní využívat maximální množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ze zařízení připojených do sítě. Neznamená to však, že členské státy mají povinnost podporovat nebo nařizovat odkup energie z obnovitelných zdrojů. V jiných systémech je pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie stanovena pevná cena, obvykle ve spojení s povinností provozovatele soustavy tuto elektřinu odkoupit. V tomto případě je přednostní přístup již poskytnut.

(61) Za určitých okolností není možné zajistit úplný přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, aniž by byla dotčena spolehlivost a bezpečnost distribuční soustavy. Za těchto okolností lze daným výrob­ cům poskytnout finanční vyrovnání. Cíle této směrnice nicméně vyžadují trvalý nárůst přenosu a distribuce elek­ třiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, aniž by byla narušena spolehlivost a bezpečnost distribuční sousta­ vy. Členské státy by měly za tímto účelem přijmout vhod­ ná opatření, která by umožnila větší prosazení se elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to mimo jiné zohled­ něním specifičností nestálých zdrojů a zdrojů, u nichž za­ tím není možné vyrobenou energii skladovat. V rozsahu nutném pro dosažení cílů této směrnice je třeba co nejdříve povolit připojení nových zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů. V zájmu urychlení postupů pro připojení k distribuční soustavě mohou členské státy no­ vým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnout přednostní nebo vyhrazené připojení.

(62) Náklady na připojení nových výrobců elektřiny a plynu z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě by měly být objektivní, transparentní a nediskriminační a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční sousta­ vě přinášejí natrvalo vybudovaná zařízení pro výrobu ener­ gie z obnovitelných zdrojů a místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/23

(63) Výrobci elektřiny, kteří chtějí využít potenciálu energie z obnovitelných zdrojů v okrajových oblastech Společen­ ství, zejména v ostrovních oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, by měli mít, kdykoli to je možné, možnost být připojeni k soustavě za přiměřených nákladů, čímž by se zajistilo, aby nebyli nespravedlivě znevýhodňováni oproti výrobcům z centrálnějších, prů­ myslovějších a hustěji osídlených oblastí.

(64) Směrnice 2001/77/ES stanoví rámec pro začlenění elek­ třiny z obnovitelných zdrojů energie do distribuční sousta­ vy. Mezi členskými státy však existují významné odlišnosti ve stupni doposud dosažené integrace. Z tohoto důvodu je třeba posílit rámec a přezkoumávat pravidelně jeho pou­ žití na vnitrostátní úrovni.

(65) Výroba biopaliv by měla být udržitelná. Biopaliva použí­ vaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a biopaliva, na která se vztahují vnitrostátní režimy podpory, by tedy měla splňovat kritéria udržitelnosti.

(66) V souvislosti s touto směrnicí by mělo Společenství při­ jmout vhodná opatření, včetně propagace kritérií udržitel­ nosti pro biopaliva a rozvoje biopaliv druhé a třetí generace ve Společenství a ve světě a posílení výzkumu v odvětví ze­ mědělství a tvorby znalostí v těchto oblastech.

(67) Zavedení kritérií udržitelnosti pro biopaliva nepovede ke svému cíli, pokud produkty, které nesplní tato kritéria a které by jinak byly použity jako biopaliva, se místo toho použijí jako biokapaliny pro výrobu tepla nebo elektřiny. Z tohoto důvodu by se kritéria udržitelnosti měla použít i na biokapaliny obecně.

(68) Evropská rada na zasedání v březnu 2007 vyzvala Komisi, aby předložila návrh komplexní směrnice o využívání všech obnovitelných zdrojů energie, která by mohla obsa­ hovat kritéria a ustanovení k zajištění udržitelného posky­ tování a využívání bioenergie. Tato kritéria udržitelnosti by měla být nedílnou součástí celkového systému vzta­ hujícího se na všechny biokapaliny, a ne pouze na biopa­ liva. Tato kritéria udržitelnosti by proto měla být zahrnuta do této směrnice. Aby se zajistil jednotný přístup v ener­ getické politice a politice životního prostředí a aby se zabránilo vzniku dodatečných nákladů pro podniky

a nejednotě z hlediska životního prostředí, kterou by s se­ bou nesl nejednotný přístup, je nutné zajistit stejná kritéria udržitelnosti pro biopaliva používaná jak pro účely této směrnice, tak směrnice 98/70/ES. Ze stejných důvodů je třeba se vyhnout dvojímu podávání zpráv v této souvislos­ ti. Dále by Komise a příslušné vnitrostátní orgány měly koordinovat svoji činnost v rámci výboru odpovědného výlučně za aspekty udržitelnosti. Kromě toho by Komise měla v roce 2009 přezkoumat, zda jsou potřebné další způsoby použití biomasy a za jakých podmínek by měly být zařazeny.

(69) Celosvětový růst poptávky po biopalivech a biokapalinách a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by ne­ měly mít za následek podporu ničení biologické rozmani­ tosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Spotřebitelé ve Společen­ ství by navíc považovali za nepřijatelné, pokud by zvýšené používání biopaliv a biokapalin mělo mít za následek ni­ čení biologické rozmanitosti těchto oblastí. Z těchto dů­ vodů je nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva a jiné biokapa­ liny, které zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo, pokud příslušný orgán prokáže, v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody nebo k ochra­ ně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů, že produkce surovin nebrání uvedeným účelům). Podle zvo­ lených kritérií udržitelnosti je les považován za biologicky rozmanitý, pokud se jedná o původní les (podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, kterou státy na celém světě používají k poskytování údajů o ploše původního lesa), nebo pokud je chráněn vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské čin­ nosti malý, měly by být zahrnuty i oblasti, kde probíhá zís­ kávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považo­ vány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi roz­ manitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozma­ nitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se po­ bídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva vyrobená ze surovin pocházejících z těchto po­ zemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria a země­ pisné oblasti pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědec­ kými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(70) Je-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vege­ taci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva nebo biokapaliny, část uloženého uhlíku zpravi­ dla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhli­ čitého. Výsledný negativní dopad skleníkových plynů

L 140/24 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopa­ liv nebo biokapalin na skleníkové plyny, v některých pří­ padech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu ús­ pory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv a bio­ kapalin. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv a biokapalin.

(71) Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly hospodářské subjekty uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využívá­ ním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také používat standardní hodnoty. Studie mezivládního panelu pro změnu klimatu představuje pro tyto standardní hod­ noty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uvá­ děny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla vypracovat na zá­ kladě těchto studií obecné pokyny, které by sloužily jako základ pro výpočet změn v zásobě uhlíku pro účely této směrnice, včetně takových změn v zalesněných oblastech s porostem koruny tvořícím 10 až 30 %, savanách, křovi­ natých porostech a prériích.

(72) Je vhodné, aby Komise vyvinula metodiku pro hodnocení vlivu odvodňování rašelinišť na emise skleníkových plynů.

(73) Půda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporou emisí skleníkových plynů z výroby biopaliv nebo biokapalin, by se neměla přeměnit na půdu pro výrobu biopaliv. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany ho­ spodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásoba­ mi uhlíku, která by se ukázala jako nevhodná pro pěstování surovin pro biopaliva a biokapaliny. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s po­ rostem koruny tvořícím více než 30 %. Zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím 10 až 30 % by měly být do této kategorie také zařazeny, pokud se neprokáže, že jejich zásoba uhlíku je natolik nízká, že ospravedlňuje jejich pře­ měnu v souladu s pravidly, jež stanoví tato směrnice. Od­ kaz na mokřady by měl vzít v úvahu definici stanovenou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva přijaté dne 2. února 1971 v Ramsaru.

(74) Pobídky stanovené v této směrnici podpoří zvýšenou vý­ robu biopaliv a biokapalin v celosvětovém měřítku. Pokud jsou biopaliva a biokapaliny vyrobeny ze surovin vyro­ bených ve Společenství, měly by také splňovat environ­ mentální požadavky Společenství ve vztahu k zemědělství,

včetně požadavků na ochranu kvality podzemních a povr­ chových vod, a sociální požadavky. Existují však obavy, že by výroba biopaliv a biokapalin v některých třetích zemích nemusela splňovat minimální environmentální či sociální požadavky. Je tedy třeba podporovat vypracování vícestranných a dvoustranných dohod a rozvoj dobrovol­ ných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů zahrnu­ jících klíčové environmentální a sociální otázky s cílem prosazovat celosvětově udržitelnou výrobu biopaliv a bio­ kapalin. V případě neexistence těchto dohod nebo režimů by členské státy měly požadovat, aby hospodářské subjek­ ty podávaly zprávy o těchto otázkách.

(75) Požadavky na udržitelné režimy pro energetické užití bio­ masy jiné než biokapaliny a biopaliva by měly být analy­ zovány Komisí v roce 2009 s ohledem na potřebu, aby zdroje biomasy byly řízeny udržitelným způsobem.

(76) Kritéria udržitelnosti budou účinná pouze tehdy, pokud povedou ke změnám v chování účastníků trhu. K těmto změnám dojde pouze pokud biopaliva a biokapaliny spl­ ňující tato kritéria ospravedlňují cenovou přirážku v po­ rovnání s těmi, které je nesplňují. Podle metody hmotnostní bilance ověřování souladu, existuje fyzické spojení mezi výrobou biopaliv a biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti a spotřebou biopaliv a biokapalin ve Společenství, které vytváří vhodnou rovnováhu mezi na­ bídkou a poptávkou a zajišťuje cenovou přirážku, která je větší než v systémech, kde takové spojení neexistuje. Proto by se k ověření souladu měl použít systém hmotnostní bi­ lance, aby se zajistilo, že biopaliva a biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti mohou být prodána za vyšší cenu. Tím by se měla zachovat integrita systému a zároveň za­ jistit, že průmyslu nebude uložena nerozumná zátěž. Měly by však být posouzeny i jiné metody ověřování.

(77) Komise by případně měla náležitě zohlednit tzv. hodnoce­ ní ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assess­ ment), které obsahuje užitečné údaje o ochraně přinejmenším těch oblastí, které poskytují základní služby ekosystému v kritických situacích, například ochranu vod­ ního koryta a regulaci eroze.

(78) Je třeba sledovat dopady pěstování biomasy, jako jsou změny ve využívání půdy včetně nepřímých změn, zavá­ dění invazivních nepůvodních druhů a jiné vlivy na biolo­ gickou rozmanitost a dopady na produkci potravin a místní prosperitu. Komise by měla posoudit všechny pří­ slušné zdroje informací, včetně mapy výskytu podvýživy, kterou vypracovala FAO. Podporování biopaliv by mělo motivovat k větší produktivitě zemědělství a k využívání znehodnocené půdy.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/25

(79) Je v zájmu Společenství podporovat uzavírání vícestran­ ných a dvoustranných dohod a vznik dobrovolných mezi­ národních anebo vnitrostátních režimů stanovujících normy pro výrobu udržitelných biopaliv a biokapalin a osvědčujících, že výroba biopaliv a biokapalin tyto nor­ my splňuje. Z tohoto důvodu je třeba stanovit, že takové­ to dohody anebo režimy poskytují spolehlivá zjištění a údaje, pokud splňují příslušné normy spolehlivosti, trans­ parentnosti a nezávislé kontroly.

(80) Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet emisí skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenč­ ních fosilních paliv.

(81) Při výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být za­ počítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských sub­ jektů a jednotlivých dodávek pohonných hmot. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná, předvídatelná v ča­ se, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosa­ ženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat in­ formace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

(82) S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé úda­ je. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplat­ nit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv a biokapalin stanovený tímto seznamem. Pokud se stan­ dardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způso­ bu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto mi­ nimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrob­ ního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(83) Je vhodné, aby údaje používané pro výpočet těchto stan­ dardních hodnot byly získávány z nezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizo­ vány v závislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi z pěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími z pěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů, a vědeckým příspěvkem výrobců ze Společenství i třetích zemí a občanské společnosti.

(84) S cílem vyhnout se podpoře pěstování surovin pro biopa­ liva a biokapaliny tam, kde by to vedlo k vysokým emisím skleníkových plynů, by mělo být užití standardních hod­ not pro pěstování omezeno na oblasti, kde může být tento účinek spolehlivě vyloučen. S cílem vyhnout se nadměrné administrativní zátěži by však členské státy měly stanovit národní či regionální průměrné hodnoty pro emise z pěs­ tování, včetně emisí z používání hnojiv.

(85) Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením roz­ lohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována, a ne­ může být proto v současném stavu využívána k zeměděl­ ským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plo­ din. Udržitelný režim by měl podporovat využívání zne­ hodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv a biokapalin přispěje ke zvýšení poptávky po ze­ mědělských surovinách. Dokonce i v případě, kdy se bio­ paliva vyrábějí za použití surovin z půdy, která je již využívána jako orná půda, by mohlo čisté zvýšení poptáv­ ky po plodinách v důsledku podpory biopaliv vést k čis­ tému zvětšení rozlohy obdělávané půdy. To by se mohlo týkat půdy s velkou zásobou uhlíku, což by vedlo ke škod­ livým únikům uloženého uhlíku. Ve snaze snížit toto rizi­ ko je třeba zavést doprovodná opatření s cílem podpořit vyšší míru nárůstu produktivity u půdy již využívané pro pěstování plodin a využívání znehodnocených půd a při­ jmout požadavky na udržitelnost, které by byly srovnatel­ né s požadavky stanovenými v této směrnici pro spotřebu biopaliv ve Společenství, pro jiné země, v nichž se použí­ vají biopaliva. Komise by měla vypracovat konkrétní me­ todiku pro minimalizaci emisí skleníkových plynů vyvolaných nepřímými změnami ve využívání půdy. Za tím účelem by Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků měla provést analýzu především za­ hrnutí faktoru nepřímých změn ve využívání půdy do vý­ počtu emisí skleníkových plynů a potřeby podpory udržitelných biopaliv, která minimalizuje dopady změny ve využívání půdy a zlepšuje udržitelnost biopaliv vzhle­ dem k nepřímé změně ve využívání půdy. Při vypracová­ vání této metodiky by se Komise měla mimo jiné zabývat potenciálními dopady biopaliv vyráběných z nepotravinář­ ských celulózových vláknovin a lignocelulózových vlákno­ vin na nepřímé změny ve využívání půdy.

(86) S cílem umožnit dosažení přiměřeného tržního podílu bio­ paliv je nezbytné umístit na trh směsi s vyššími přídavky bionafty v motorové naftě, než stanoví norma EN590/2004.

(87) Za účelem zajištění, aby se biopaliva, která diverzifikují řadu používaných vstupních surovin, stala životaschopná z obchodního hlediska, by měla být tato biopaliva zvláště zohledněna v rámci národních závazků v oblasti biopaliv.

(1)

(2)

(3)

L 140/26 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

(88) Je nezbytné, aby za účelem zajištění nepřetržitého sledo­ vání pokroku v rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na úrovni členských států a na úrovni Společenství, byly pra­ videlně podávány zprávy. Je vhodné požadovat používání harmonizovaného vzoru pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, které by měly předkládat členské státy. Tyto plány by mohly zahrnovat odhad ná­ kladů a přínosů předpokládaných opatření, opatření spo­ jená s nezbytným rozšířením nebo posílením stávající infrastruktury distribuční soustavy, odhad nákladů a pří­ nosů spojených s rozvojem výroby energie z obnovitel­ ných zdrojů nad rámec úrovně požadované orientačním plánem, informace o vnitrostátních režimech podpory a informace o využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových nebo rekonstruovaných budovách.

(89) Členské státy by měly při vytváření svých režimů podpory stimulovat používání biopaliv, která přinášejí dodatečné výhody, například výhody spojené s rozmanitostí, které nabízejí biopaliva vyrobená z odpadů, zbytků, nepotravi­ nářských celulózových vláknovin lignocelulózových vlák­ novin a řas a rostlin, jež nevyžadují zavlažování, rostou v suchých klimatických podmínkách a napomáhají v boji proti rozšiřování pouští, tím, že zohlední rozdílné náklady výroby energie z tradičních biopaliv na jedné straně a bio­ paliv, která nabízejí dodatečné výhody, na straně druhé. Členské státy by mohly podpořit investice do výzkumu a vývoje těchto i jiných technologií pro energii z obnovi­ telných zdrojů, které potřebují určitou dobu, než se stanou konkurenceschopnými.

(90) Při provádění této směrnice by ve vhodných případech měla být zohledněna ustanovení Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a to zejména v rozsahu jejího provedení směrnicí Evrop­ ského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. led­ na 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí

(1) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.

.

(91) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pra­ vomocí svěřených Komisi

(2) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

.

(92) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení metodic­ kých zásad a hodnot nezbytných pro posouzení toho, zda byla splněna kritéria udržitelnosti ve vztahu k biopalivům a biokapalinám, k přizpůsobení energetického obsahu po­ honných hmot technologickému a vědeckému pokroku, ke stanovení kritérií a zeměpisných oblastí pro určení

biologicky velmi rozmanitých travních porostů a ke stano­ vení podrobných definic závažným způsobem znehodno­ cené nebo kontaminované půdy. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstat­ né prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním po­ stupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(93) Uvedená ustanovení směrnice 2001/77/ES a směrnice 2003/30/ES, která se překrývají s ustanoveními této směr­ nice, by měla být zrušena s účinkem ode dne, kdy uplyne lhůta pro provedení této směrnice. Ustanovení zabývající se cíli a zprávami za rok 2010 by měla zůstat v platnosti do konce roku 2011. Je proto nezbytné změnit od­ povídajícím způsobem směrnici 2001/77/ES a směrnici 2003/30/ES.

(94) Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v článcích 17 až 19 rovněž mají vliv na fungování vnitřního trhu tím, že harmonizují kritéria udržitelnosti, která biopaliva a bioka­ paliny musí splňovat, aby mohla být započítána pro účely plnění cíle podle této směrnice, a usnadňují tak v souladu s čl. 17 odst. 8 obchod mezi členskými státy s biopalivy a biokapalinami, které tato kritéria splňují, vycházejí daná opatření z článku 95 Smlouvy.

(95) Režim udržitelnosti by neměl bránit členským státům, aby ve svých vnitrostátních režimech podpory zohlednily vyš­ ší výrobní náklady u biopaliv a biokapalin, jejichž přínos je vyšší než minimální hodnoty stanovené v rámci režimu udržitelnosti.

(96) Jelikož obecných cílů této směrnice, totiž dosažení 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Společenství a 10 % podílu energie z ob­ novitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě v kaž­ dém členském státě do roku 2020, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Spo­ lečenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uve­ deném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(97) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů

(3) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak v zájmu Společenství sesta­ vily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srov­ nání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/27

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z ob­ novitelných zdrojů. Stanoví závazné národní cíle, pokud jde o cel­ kový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopra­ vě. Směrnice stanoví pravidla týkající se statistických převodů mezi členskými státy, společných projektů členských států a člen­ ských států a třetích zemí, záruk původu, správních postupů, in­ formování a vzdělávání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici 2003/54/ES.

Rovněž se použijí tyto definice:

a) „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obno­ vitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární, ae­ rotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

b) „aerotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla v okolním vzduchu;

c) „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;

d) „hydrotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla v povrchových vodách;

e) „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;

f) „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, do­ pravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zeměděl­ ství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

g) „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozu­ mí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednic­ tvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

h) „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro ener­ getické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vy­ tápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

i) „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo použí­ vané pro dopravu vyráběné z biomasy;

j) „zárukou původu“ se rozumí elektronický dokument, jehož jediným úkolem je poskytnout konečnému spotřebiteli dok­ lad o tom, že daný podíl či dané množství energie byly vy­ robeny z obnovitelných zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES;

k) „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či me­ chanismus uplatňovaný členským státem či skupinou člen­ ských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat ener­ gii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících ze­ lené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

l) „povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vnitrostátní režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitou část energie z obno­ vitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitou část energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli urči­ tou část energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby. Zahrnuty jsou i režimy, v jejichž rámci mohou být tyto po­ žadavky splněny používáním zelených certifikátů;

m) „skutečnou hodnotou“ se rozumí úspora emisí skleníkových plynů u některých nebo všech kroků konkrétního procesu výroby biopaliva vypočítaná podle metodiky stanovené v pří­ loze V části C;

n) „typickou hodnotou“ se rozumí odhad reprezentativní úspo­ ry emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva;

o) „standardní hodnotou“ se rozumí hodnota odvozená z typic­ ké hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.

L 140/28 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

Článek 3

Závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů

1. Každý členský stát zajistí, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vypočítaný v souladu s články 5 až 11 rovnal alespoň jeho celko­ vému národnímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, jak stanoví třetí sloupec tabulky v příloze I části A. Tyto závazné národní cíle jsou v souladu s cílem nejméně 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Společenství v roce 2020. Aby se usnadnilo splnění cílů stanovených v tomto článku, každý členský stát pro­ sazuje a podporuje energetickou účinnost a úspory energie.

2. Členské státy zavedou opatření, která účinným způsobem zajistí, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů rovnal podílu uvedenému v orientačním plánu stanoveném v příloze I části B nebo ho překračoval.

3. Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 to­ hoto článku mohou členské státy použít mimo jiné tato opatření:

a) režimy podpory;

b) opatření v podobě spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi za účelem do­ sažení celkových národních cílů podle článků 5 až 11.

Aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy, členské státy mají právo rozhodnout podle článků 5 až 11 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.

4. Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě.

Pro účely tohoto odstavce platí tato ustanovení:

a) pro výpočet jmenovatele, tj. celkového množství energie spo­ třebované v dopravě, se pro účely prvního pododstavce zohledňují pouze benzín, motorová nafta, biopaliva spotře­ bované v silniční a železniční dopravě a elektřina;

b) pro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě, se pro účely prvního podod­ stavce zohledňují všechny druhy energie z obnovitelných zdrojů spotřebované ve všech druzích dopravy;

c) pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované ve všech typech elektrických vozidel pro účely písmen a) a b) si mohou členské státy zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství nebo podíl elektřiny z obnovitelných

zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Dále se bude pro výpočet elek­ třiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektric­ kými silničními vozidly považovat tato spotřeba za 2,5násobek vstupu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Komise případně předloží do 31. prosince 2011 návrh, který za určitých podmínek umožní, aby byl zohledněn celkové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie používané jako pohon pro všechny typy elektrických vozidel.

Komise rovněž případně předloží do 31. prosince 2011 návrh metodiky pro výpočet podílu vodíku pocházejícího z obnovitel­ ných zdrojů energie na celkové skladbě pohonných hmot.

Článek 4

Národní akční plány pro energii obnovitelných zdrojů

1. Každý členský stát přijme národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Národní akční plán pro energii z obno­ vitelných zdrojů stanoví národní cíle členských států pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení v roce 2020, přičemž zohledňuje dopady ji­ ných opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie, a vhodná opatření, která je třeba přijmout k do­ sažení těchto celkových národních cílů, včetně spolupráce mezi místními, regionálními a ústředními správními orgány, pláno­ vaných statistických převodů či společných projektů, vnitrostát­ ních politik pro rozvoj stávajících zdrojů biomasy a mobilizaci nových zdrojů biomasy pro různá využití, a opatření, která je třeba přijmout ke splnění požadavků článků 13 až 19.

Komise přijme do 30. června 2009 vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů. Tento vzor obsahuje mini­ mální požadavky stanovené v příloze VI. Členské státy tento vzor při předkládání svých národních akčních plánů pro energii z ob­ novitelných zdrojů dodrží.

2. Členské státy oznámí Komisi své národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů do 30. června 2010.

3. Šest měsíců před uplynutím lhůty pro vypracování národ­ ního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů každý členský stát zveřejní a oznámí Komisi dokument s předběžnými odhady, v němž uvede:

a) odhadovanou přebytečnou výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států v souladu s články 6 až 11, jakož i své uvažované možnosti společných projektů, a to do roku 2020; a

b) odhadovanou poptávku po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby, do roku 2020.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/29

Tyto informace mohou zahrnovat prvky týkající se nákladů a pří­ nosů a financování. Tento odhad se aktualizuje ve zprávách člen­ ských států, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1 písm. l) a m).

4. Členský stát, jehož podíl energie z obnovitelných zdrojů klesl v bezprostředně předcházejícím dvouletém období pod hranici orientačního plánu uvedeného v příloze I části B, předloží Komisi do 30. června následujícího roku pozměněný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, v němž stanoví příslušná a přiměřená opatření, aby v přiměřené době došlo k ná­ vratu k orientačnímu plánu stanovenému v příloze I části B.

Pokud členský stát nesplnil svůj orientační plán a odchýlil se po­ uze v omezené míře, může Komise při zohlednění stávajících a budoucích opatření ze strany členského státu přijmout rozhod­ nutí, kterým zprostí dotčený členský stát povinnosti předložit po­ změněný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.

5. Komise posoudí národní akční plány pro energii z obnovi­ telných zdrojů, zejména vhodnost opatření plánovaných člen­ skými státy podle čl. 3 odst. 2. Komise může v reakci na národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů nebo na pozměně­ ný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů vydat doporučení.

6. Komise zašle Evropskému parlamentu národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a dokumenty s předběžnými odhady ve formě zveřejněné v rámci platformy pro transparent­ nost podle čl. 24 odst. 2 a rovněž jakékoli doporučení podle od­ stavce 5 tohoto článku.

Článek 5

Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů

1. Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:

a) hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie;

b) hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení a

c) konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v dopravě.

Plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů energie se při vý­ počtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou v rámci prvního pododstavce písm. a), b) nebo c).

S výhradou čl. 17 odst. 1 druhého pododstavce, nezohlední se biopaliva a biokapaliny, které nesplňují kritéria udržitelnosti sta­ novená v čl. 17 odst. 2 až 6.

2. Pokud se členský stát domnívá, že je pro něj v důsledku vyš­ ší moci nemožné dosáhnout požadovaného podílu energie z ob­ novitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 stanoveného ve třetím sloupci tabulky v příloze I, informu­ je o tom co nejdříve Komisi. Komise přijme rozhodnutí o tom, zda jde o projev vyšší moci, a v kladném případě rozhodne o úpravě hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů tohoto členského státu na rok 2020.

3. Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elek­ třiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elek­ třiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečer­ pané vody.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a konvenční zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů energie. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdro­ je energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.

4. Pro účely odst. 1 písm. b) se hrubá konečná spotřeba ener­ gie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro ústřední vytápění a chlazení vyrobe­ né ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další ener­ gie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a konvenční zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetic­ kého obsahu.

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední aerotermální, geotermální a hydrotermální tepelná energie využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

Tepelná energie produkovaná energeticky pasivními systémy, v jejichž rámci se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně pro­ střednictvím konstrukce budov nebo teplem produkovaným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 písm. b) nezohledňuje.

5. Za energetický obsah pohonných hmot uvedených v pří­ loze III se považuje energetický obsah stanovený v uvedené pří­ loze. Přílohu III lze přizpůsobit technickému a vědeckému pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstat­ né prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kon­ trolou podle čl. 25 odst. 4.

(1)

L 140/30 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

6. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte tak, že se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vydělí hrubou konečnou spotřebou energie ze všech zdrojů energie a vy­ jádří jako procentní podíl.

Součet uvedený v odstavci 1 se pro účely prvního pododstavce upraví v souladu s články 6, 8, 10 a 11.

Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení jeho souladu s cíli a orientačním plánem sta­ novenými v této směrnici se má za to, že množství energie spo­ třebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V pří­ padě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebo­ vané v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států

7. Při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů se pou­ žijí metodika a definice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice

(1) Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.

.

Členské státy zajistí konzistentnost statistických informací použi­ tých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle naří­ zení (ES) č. 1099/2008.

Článek 6

Statistické převody mezi členskými státy

1. Členské státy se mohou dohodnout uzavřít ujednání za úče­ lem statistického převodu určitého množství energie z obnovitel­ ných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převedené množství se:

a) odečte z množství energie z obnovitelných zdrojů, který je zohledněn při posuzování souladu převádějícího členského státu s požadavky, které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 a 2, a

b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů, který je zohledněn při posuzování souladu přijímajícího členského státu s požadavky, které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 1 a 2.

Statistický převod nemá vliv na plnění národního cíle převádějí­ cího členského státu.

2. Ujednání uvedená v odstavci 1 mohou být v platnosti jeden rok nebo déle. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři měsíce po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dané energie.

3. Převody nabývají účinku až poté, co všechny dotčené člen­ ské státy oznámí převod Komisi.

Článek 7

Společné projekty členských států

1. Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na ja­ kémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elek­ třiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

2. Členské státy oznámí Komisi poměr nebo množství elek­ třiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společné­ ho projektu na svém území, které bylo uvedeno do provozu po 25. června 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle jiného členského státu pro účely posouzení plnění cílů v souladu s požadavky této směrnice.

3. V oznámení uvedením v odstavci 2 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo určeno renovované zařízení;

b) uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vy­ tápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle jiné­ ho členského státu;

c) uveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a

d) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyro­ bená v daném zařízení z obnovitelných zdrojů energie pova­ žována za započítanou do celkového národního cíle jiného členského státu.

4. Doba podle odst. 3 písm. d) nesmí přesahovat rok 2020. Doba trvání společného projektu může přesahovat rok 2020.

5. Oznámení podle tohoto článku nesmí být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a členským státem určeným v souladu s odst. 3 písm. c).

Článek 8

Účinky společných projektů členských států

1. Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. d), vydá členský stát, který uči­ nil oznámení podle článku 7, oficiální oznámení, ve kterém uvede:

a) celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobený během daného roku z obnovitelných zdrojů energie zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 7, a

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/31

b) množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů ener­ gie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celko­ vého národního cíle jiného členského státu v souladu s oznámením.

2. Oznamující členský stát zašle oficiální oznámení členské­ mu státu, v jehož prospěch bylo oznámení učiněno, a Komisi.

3. Pro účely posouzení plnění cíle v souladu s požadavky této směrnice týkajícími se celkových národních cílů se množství elek­ třiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b):

a) odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledně­ no při posuzování souladu členského státu vydávajícího ofi­ ciální oznámení podle odstavce 1, a

b) připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zoh­ ledněno při posuzování souladu členského státu, jenž obdr­ žel oficiální oznámení podle odstavce 2.

Článek 9

Společné projekty členských států a třetích zemí

1. Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jed­ nou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných pro­ jektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

2. Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení souladu s požadavky této směrnice týkajícími se celkových národních cílů pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) elektřina je spotřebována ve Společenství, pokud:

i) k přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosových soustav v zemi původu, v ze­ mi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přidě­ leno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,

ii) v systému bilance bylo příslušným provozovatelem pře­ nosové soustavy na straně Společenství, pokud jde o pro­ pojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a

iii) jmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle odst. 2 písm. b) se vztahují ke stejnému časovému období;

b) elektřina byla vyrobena nově vybudovaným zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25. června 2009, nebo pro­ střednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovo­ váno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1, a

c) množství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční po­ moc poskytnutá danému zařízení.

3. Členské státy mohou požádat Komisi, aby byla pro účely článku 5 zohledněna elektřina z obnovitelných zdrojů energie vy­ robená a spotřebovaná ve třetí zemi, v souvislosti s vybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dodání mezi člen­ ským státem a třetí zemí, pokud budou splněny tyto podmínky:

a) stavba propojovacího vedení musí začít do 31. prosince 2016;

b) propojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu před 31. prosincem 2020;

c) propojovací vedení by mělo být uvedeno do provozu do 31. prosince 2022;

d) po svém uvedení do provozu bude propojovací vedení pou­ žíváno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do Společenství, v souladu s odstavcem 2;

e) žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množ­ ství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Spole­ čenství po uvedení propojovacího vedení do provozu.

4. Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoliv zaříze­ ním na území třetí země, jenž má být považován za započítaný do celkového vnitrostátního cíle jednoho nebo více členských států pro účely posouzení souladu s článkem 3, se oznámí Komi­ si. Pokud jde o více než jeden členský stát, rozdělení tohoto množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nepřekročí podíl nebo množství skutečně vyvezené do Společenství a v něm spotřebované, odpovídající podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto člán­ ku a splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového národního cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

5. V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;

b) uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započítaný do národního cíle člen­ ského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti údajů;

L 140/32 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

c) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do celkového ná­ rodního cíle členského státu, a

d) zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tom­ to zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

6. Doba stanovená podle odst. 5 písm. c) nesmí přesahovat rok 2020. Doba trvání společného projektu může přesahovat rok 2020.

7. Oznámení podle tohoto článku nemůže být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a třetí zemí, která potvrdila společný pro­ jekt v souladu s odst. 5 písm. d).

8. Členské státy a Společenství vyzvou příslušné orgány Smlouvy o energetickém společenství, aby v souladu se Smlou­ vou o energetickém společenství přijaly opatření, která jsou ne­ zbytná k tomu, aby smluvní strany uvedené smlouvy mohly uplatňovat ustanovení této směrnice o spolupráci mezi členskými státy.

Článek 10

Účinky společných projektů členských států a třetích zemí

1. Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 odst. 5 písm. c), vydá členský stát, který uči­ nil oznámení podle článku 7, oficiální oznámení, v němž uvede:

a) celkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie zařízením, které bylo před­ mětem oznámení podle článku 9;

b) množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovi­ telných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního cíle v souladu s oznámením podle článku 9, a

c) doklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2.

2. Členský stát zašle oficiální oznámení třetí zemi, která po­ tvrdila projekt podle čl. 9 odst. 5 písm. d), a Komisi.

3. Pro účely posouzení plnění cíle v souladu s požadavky této směrnice týkajícími se celkových národních cílů se množství elek­ třiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů energie, které se zohledňuje při posuzování plnění cíle ze strany členského státu vydávajícího oficiální oznámení.

Článek 11

Společné režimy podpory

1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle člán­ ku 3, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitro­ státní režimy podpory. V těchto případech se může určité množ­ ství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do celkového národního cíle jiného zúčastněného členského státu, pokud dotyčné členské státy:

a) statisticky převedou konkrétní množství energie z obnovitel­ ných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 6 nebo

b) stanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými člen­ skými státy, podle něhož se množství energie z obnovitel­ ných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy. Toto pravidlo musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.

2. Do tří měsíců od konce každého roku každý členský stát, který učinil oznámení podle odst. 1 písm. b), vydá oficiální ozná­ mení uvádějící celkové množství elektřiny nebo energie pro vy­ tápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které bylo vyrobeno během daného roku a na které se vztahuje distribuční pravidlo.

3. Pro účely posouzení plnění požadavků této směrnice týkajících se celkových národních cílů se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů ener­ gie oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.

Článek 12

Zvýšení kapacity

Pro účely čl. 7 odst. 2 a čl. 9 odst. 2 písm. b) se s jednotkami ener­ gie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity za­ řízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.

Článek 13

Správní postupy a předpisy

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se po­ stupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplat­ ňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury pře­ nosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.

(1)

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/33

Členské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:

a) vzhledem k rozdílům ve správních strukturách a vnitřní or­ ganizaci jednotlivých členských států byly jasně vymezeny příslušné pravomoci ústředních, regionálních a místních správních orgánů v oblasti schvalování, vydávání osvědčení a povolení, včetně územního plánování, a aby byly přesně koordinovány a transparentně stanoveny lhůty pro schvalo­ vání projektů a vyřizování žádostí o stavební povolení;

b) byly na odpovídající úrovni k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a pomoci poskytované žadatelům;

c) správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na pří­ slušné úrovni správních orgánů;

d) pravidla týkající se schvalování, vydávání osvědčení a povo­ lení byla objektivní, transparentní, přiměřená, nediskrimino­ vala žadatele a plně zohledňovala specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;

e) správní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, archi­ tekti, stavební firmy a osoby zajišťující instalaci a dodávky zařízení a systémů, byly transparentní a odpovídaly nákla­ dům a

f) pro menší projekty a případně i decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjed­ nodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný re­ gulační rámec.

2. Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí pro účely využívání režimu podpory splňovat zařízení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Pokud exi­ stují evropské normy, včetně ekoznaček, energetických štítků a ji­ ných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace od­ kazem na tyto normy. Tyto technické specifikace nesmí předepi­ sovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné zařízení a systémy osvědčení, a neměly by bránit fungování vnitřního trhu.

3. Členské státy doporučí všem aktérům, zejména místním a regionálním správním orgánům, aby při plánování, projek­ tování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných ob­ lastí zajistily instalaci zařízení a systémů pro využívání elektřiny, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie a pro ústřední vytápění a chlazení. Členské státy zejména doporučí místním a re­ gionálním správním orgánům, aby do plánování městské infra­ struktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.

4. Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhod­ ná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitel­ ných zdrojů ve stavebnictví.

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci regionálních režimů podpor, mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření za­ měřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombino­ vanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Do 31. prosince 2014 členské státy ve svých stavebních předpi­ sech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem případně stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících bu­ dovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimální­ ho množství energie mimo jiné prostřednictvím systémů ústřed­ ního vytápění a chlazení využívajících značný podíl energie z obnovitelných zdrojů.

Požadavky podle prvního pododstavce se použijí na ozbrojené síly, avšak pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjim­ kou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

5. Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající ve­ řejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna do­ držováním norem pro budovy s nulovou spotřebou energie, nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

6. Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpi­ sům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chla­ zení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a za­ řízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitro­ státní úrovni nebo na úrovni Společenství, pokud existují.

Pokud jde o biomasu, členské státy podporují konverzní techno­ logie, které dosahují konverzní účinnosti v minimální výši 85 % pro rezidenční a komerční zařízení a minimálně 70 % pro prů­ myslová zařízení.

V případě tepelných čerpadel podporují členské státy taková čerpadla, která splňují minimální požadavky pro ekoznačky stanovené v rozhodnutí Komise 2007/742/ES ze dne 9. listopa­ du 2007, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoz­ načky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn

(1) Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 14.

.

L 140/34 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

Pokud jde o solární tepelnou energii, členské státy podporují za­ řízení a systémy, které získaly osvědčení a vycházejí z evropských norem, pokud tyto normy existují, včetně ekoznaček, energetic­ kých štítků a jiných technických referenčních systémů stano­ vených evropskými orgány pro normalizaci.

Členské státy používají při posuzování konverzní účinnosti a po­ měru mezi vstupem a výstupem systémů a zařízení pro účely to­ hoto odstavce postupy Společenství, nebo při jejich absenci mezinárodní postupy, pokud takové postupy existují.

Článek 14

Informace a odborná příprava

1. Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých fo­ rem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, napří­ klad spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vy­ tápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze vy­ užívat energii z obnovitelných zdrojů.

2. Členské státy zajistí, aby dodavatelé zařízení nebo systémů nebo i příslušné vnitrostátní orgány zpřístupnili informace ohled­ ně čistého zisku, nákladů a energetické účinnosti zařízení a systé­ mů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

3. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2012 byly zpří­ stupněny systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvali­ fikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepel­ ných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čer­ padel. Tyto systémy musí vycházet z kritérií stanovených v příloze IV a mohou dle potřeby zohlednit stávající systémy a struktury. Každý členský stát uzná osvědčení, které vydal jiný členský stát v souladu s těmito kritérii.

4. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž zpřístupnit se­ znam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení podle ustanovení uvedených v odstavci 3.

5. Členské státy zajistí, aby byly zpřístupněny pokyny pro všechny relevantní aktéry, zejména pro projektanty a architekty, aby mohli při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových nebo obytných oblastí řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných tech­ nologií a ústředního vytápění a chlazení.

6. Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních or­ gánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí pro­ gramy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Článek 15

Záruky původu elektřiny a energie pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie

1. Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obno­ vitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatele podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, mohl být původ elektřiny vy­ robené z obnovitelných zdrojů energie zaručen ve smyslu této směrnice, a to v souladu s objektivními, transparentními a nedis­ kriminačními kritérii.

2. Za tím účelem členské státy zajistí, aby byla na základě žá­ dosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vydána zá­ ruka původu. Členské státy mohou stanovit, aby záruky původu byly vydávány na základě žádosti výrobců energie pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie. K tomuto ustanovení se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu se vztahuje na běžné množství 1 MWh. Pro každou jednotku vy­ robené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.

Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.

Členské státy mohou stanovit, že podpora nebude poskytnuta vý­ robci, který již získal záruku původu pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování člán­ ku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým převodem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem splnění cíle či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 5.

3. Záruku původu lze použít pouze během dvanácti měsíců od výroby odpovídající jednotky energie. Použitím se tato záruka pů­ vodu ruší.

4. Vydání, převod a zrušení záruk původu kontrolují členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní pravomoci určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být ne­ závislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.

5. Členské státy nebo určené příslušné orgány vytvoří vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spo­ lehlivé a zabezpečené proti podvodu.

6. V záruce původu musí být uvedeno alespoň:

a) zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum za­ hájení a ukončení její výroby;

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/35

b) zda se záruka původu vztahuje na

i) elektřinu nebo

ii) vytápění nebo chlazení;

c) základní údaje, umístění, typ a kapacitu zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

d) zda a do jaké míry využilo zařízení investiční podporu, zda a do jaké míry využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;

e) a datum, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, a

f) datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

7. Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, může tak učinit použitím svých záruk původu.

8. Množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající zá­ rukám původu, které dodavatel elektřiny převedl na třetí stranu, se odečte z podílu energie z obnovitelných zdrojů v jeho skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES.

9. Členské státy uznají záruky původu vydané jinými člen­ skými státy v souladu s touto směrnicí, a to výhradně jako pro­ kázání údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 a v odst. 6 písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky půvo­ du pouze v případě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění ozná­ mí členský stát Komisi.

10. Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky pů­ vodu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.

11. Členské státy mohou zavést v souladu s právními předpisy Společenství objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria pro použití záruk původu při plnění povinností stanovených v čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES.

12. Pokud dodavatelé energie prodávají spotřebitelům energii z obnovitelných zdrojů s odkazem na ekologické či jiné přínosy energie z obnovitelných zdrojů, mohou členské státy požadovat, aby tito dodavatelé energie zpřístupnili, v souhrnné podobě, in­ formace o množství nebo podílu energie z obnovitelných zdrojů, která pochází ze zařízení nebo zvýšené kapacity, které byly uve­ deny do provozu po 25. června 2009.

Článek 16

Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz

1. Členské státy učiní potřebné kroky k rozvoji rozvodné a dis­ tribuční infrastruktury, inteligentních sítí, skladovacích kapacit a elektrické soustavy tak, aby se umožnilo bezpečné provozování elektrické soustavy, neboť napomáhá dalšímu rozvoji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, včetně propojovacího vedení mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími ze­ měmi. Členské státy rovněž učiní potřebné kroky pro urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy a pro koordinaci schvalování infrastruktury distribuční soustavy se správními a plánovacími postupy.

2. V souladu s požadavky na zachování spolehlivosti a bezpeč­ nosti distribuční soustavy, jež se zakládají na transparentních a nediskriminačních kritériích stanovených příslušnými vnitro­ státními orgány:

a) členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav zaručili na svém úze­ mí přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;

b) členské státy zajistí rovněž přednostní nebo zaručený přístup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie k distri­ buční soustavě;

c) členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav dávali při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost vý­ robním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie, pokud to bezpečné provozování vnitrostátní elektrické sou­ stavy umožňuje, a aby se tak dělo na základě transparentních a nediskriminačních kritérií. Členské státy zajistí, aby byla přijata náležitá provozní opatření týkající se distribuční sou­ stavy a trhu, s cílem minimalizovat omezení distribuce elek­ třiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V případě, kdy jsou z důvodu zajištění bezpečnosti vnitrostátní elektrické sousta­ vy a zabezpečení dodávek energie přijata významná opatření k omezení distribuce energie z obnovitelných zdrojů, člen­ ské státy zajistí, aby odpovědní provozovatelé soustavy uvě­ domili o těchto opatřeních příslušný regulační orgán a uvedli, jaká hodlají přijmout nápravná opatření, aby se předešlo ne­ přiměřeným omezením.

3. Členské státy budou od provozovatelů přenosových a dis­ tribučních soustav vyžadovat, aby vypracovali a zveřejnili svá jed­ notná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k distribuční soustavě a posílení distribuční sou­ stavy, zlepšení provozu soustavy a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů distribuční soustavy, které jsou nutné pro za­ členění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

Tato pravidla musí být založena na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, která zohledňují zejména všechny náklady a výhody související s připojením těchto výrobců k dis­ tribuční soustavě a zvláštní okolnosti výrobců umístěných v okra­ jových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva. V těchto pravidlech mohou být uvedeny různé typy připojení.

(1)

L 140/36 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

4. Členské státy mohou případně vyžadovat od provozovate­ lů přenosových a distribučních soustav, aby hradili zčásti nebo zcela náklady uvedené v odstavci 3. Členské státy přezkoumají a přijmou nezbytná opatření ke zlepšení rámce a pravidel pro hra­ zení a sdílení nákladů uvedených v odstavci 3 do 30. června 2011 a poté každé dva roky s cílem zajistit začlenění nových výrobců, jak je uvedeno v daném odstavci.

5. Členské státy budou od provozovatelů přenosových a dis­ tribučních soustav vyžadovat, aby každému novému výrobci energie z obnovitelných zdrojů, který se chce připojit k soustavě, poskytli komplexní a potřebné informace, včetně:

a) komplexního a podrobného odhadu nákladů souvisejících s připojením;

b) přiměřených a přesných lhůt pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení k distribuční soustavě;

c) přiměřenou přibližnou dobu nezbytnou pro každé navrho­ vané připojení k distribuční soustavě.

Členské státy mohou povolit výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kteří se chtějí připojit k distribuční soustavě, aby vypsali veřejnou soutěž na práce související s připojením.

6. Sdílení nákladů uvedené v odstavci 3 musí být zajištěno sy­ stémem, který je založen na objektivních, transparentních a nedis­ kriminačních kritériích zohledňujících prospěch, který mají z připojení dříve i později připojení výrobci a rovněž provozova­ telé přenosových a distribučních soustav.

7. Členské státy zajistí, aby účtování sazeb za přenos a distri­ buci nediskriminovalo elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, včetně zejména elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vyrobe­ né v okrajových oblastech, například ostrovních oblastech a ob­ lastech s nízkou hustotou obyvatelstva. Členské státy zajistí, aby účtování sazeb za přenos a distribuci nediskriminovalo plyn z ob­ novitelných zdrojů energie.

8. Členské státy zajistí, aby sazby účtované provozovateli pře­ nosových a distribučních soustav za přenos a distribuci elektřiny ze zařízení, která využívají obnovitelné zdroje energie, odrážely realizovatelné nákladové výhody vyplývající z připojení zařízení k soustavě. Tyto nákladové výhody mohou vzniknout z přímého užití nízkonapěťové distribuční soustavy.

9. Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající in­ frastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

10. Je-li to nutné, budou členské státy od provozovatelů pře­ nosových a distribučních soustav nacházejících se na jejich úze­ mí vyžadovat, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh

se zemním plynem

(1) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

, zejména pokud jde o pravidla pro připo­ jení k soustavě zahrnující požadavky na kvalitu plynu, jeho od­ orizaci a tlak. Členské státy budou rovněž od provozovatelé přenosových a distribučních soustav rovněž vyžadovat, aby zve­ řejnili sazby za připojení pro obnovitelné zdroje plynu, založené na transparentních a nediskriminačních kritériích.

11. Členské státy ve svých národních akčních plánech pro energii z obnovitelných zdrojů posoudí nezbytnost budování nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitel­ ných zdrojů energie, aby mohlo být dosaženo národního cíle pro rok 2020 uvedeného v čl. 3 odst. 1. Bude-li to nutné, členské státy na základě tohoto posouzení učiní nezbytné kroky k rozvoji in­ frastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji vý­ roby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

Článek 17

Kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny

1. Bez ohledu na to, zda byly suroviny vypěstovány na území nebo mimo území Společenství, zohlední se energie z biopaliv a biokapalin pro účely uvedené v písmenech a), b) a c), pouze po­ kud tato biopaliva a biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti sta­ novená v odstavcích 2 až 6:

a) posuzování plnění požadavků této směrnice týkajících se vnitrostátních cílů;

b) posuzování plnění povinností využívat energii z obnovitel­ ných zdrojů;

c) způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv a biokapalin.

Aby mohly být biopaliva a biokapaliny vyrobené z odpadů a zbyt­ ků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) však posta­ čí, že splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavci 2.

2. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí činit alespoň 35 %.

S účinkem ode dne 1. ledna 2017 musí úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) činit alespoň 50 %. Ode dne 1. ledna 2018 musí tato úspora emisí skleníkových plynů činit alespoň 60 % při používání biopaliv a biokapalin vyrobených v zařízeních, která zahájila výrobu dne 1. ledna 2017 nebo později.

(1)

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/37

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a jiných biokapalin se vypočítá postupem podle čl. 19 odst. 1.

V případě biopaliv a biokapalin vyrobených v zařízeních, která byla v provozu ke dni 23. ledna 2008, se první pododstavec pou­ žije ode dne 1. dubna 2013.

3. Biopaliva a biokapaliny zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, totiž z pů­ dy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má či nikoliv:

a) původní les a jiné zalesněné plochy, totiž les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné znám­ ky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologic­ ké procesy;

b) oblasti určené:

i) zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody nebo

ii) k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařa­ zených na seznam sestavený mezivládními organizace­ mi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 18 odst. 4 druhým pododstavcem;

ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uve­ dených účelů ochrany přírody;

c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty, totiž:

i) původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zů­ staly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo

ii) travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a ne­ znehodnocené, ledaže je prokázáno, že získávání suro­ vin je nezbytné k uchování statusu travních porostů.

Komise stanoví kritéria a zeměpisné oblasti k určení travních po­ rostů, na které se vztahuje první pododstavce písm. c). Tato opa­ tření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 4.

4. Biopaliva a biokapaliny zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, totiž půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

a) mokřady, totiž půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;

b) souvisle zalesněné oblasti, totiž půda o rozloze větší než je­ den hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem ko­ runy tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;

c) půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v pří­ loze V části C je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splně­ ny podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.

5. Biopaliva a biokapaliny zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázá­ no, že pěstování a získávání těchto surovin nezahrnuje odvod­ ňování dříve neodvodňované půdy.

6. Zemědělské suroviny vypěstované ve Společenství a užité k výrobě biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí být získány v souladu s požadavky a normami podle ustanovení uvedených pod nadpisem „Životní prostředí“ v části A a v bodě 9 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zeměděl­ ské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro ze­ mědělce

(1) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav definovaný v čl. 6 odst. 1 uve­ deného nařízení.

7. Pokud jde o třetí země a členské státy, které jsou význam­ nými zdroji biopaliv nebo surovin pro ně spotřebovávaných ve Společenství, podává Komise každé dva roky Evropskému parla­ mentu a Radě zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti podle odstavců 2 až 5 a za účelem ochrany půdy, vody a ovzduší. První zpráva bude předložena v roce 2012.

L 140/38 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

Komise každé dva roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu zvýšené poptávky po biopalivech na sociální udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích a o dopadu po­ litiky Společenství v oblasti biopaliv na dostupnost potravin za přijatelné ceny, zejména pro obyvatele rozvojových zemí, a o šir­ ších otázkách týkajících se rozvoje. Zprávy se zabývají dodr­ žováním práv na užívání půdy. U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebová­ vaná ve Společenství, zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla všechny tyto úmluvy Mezinárodní organizace práce:

— Úmluvu o nucené nebo povinné práci (č. 29),

— Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87),

— Úmluvu o provádění zásad práva organizovat se a kolektiv­ ně vyjednávat (č. 98),

— Úmluvu o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 100),

— Úmluvu o odstranění nucené práce (č. 105),

— Úmluvu o diskriminaci týkající se zaměstnání a povolání (č. 111),

— Úmluvu o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání (č. 138),

— Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nej­ horších forem dětské práce (č. 182).

U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji su­ rovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, tyto zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla:

— Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti,

— Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

První zpráva bude předložena v roce 2012. Komise případně na­ vrhne nápravná opatření, zejména je-li prokázáno, že výroba bio­ paliv má značný dopad na cenu potravin.

8. Pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí členské státy, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, odmít­ nout zohlednit biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem.

9. Komise podá do 31. prosince 2009 zprávu o požadavcích na udržitelný režim pro energetické užití biomasy jiné než na bio­ paliva a biokapaliny. Zprávu v případě potřeby doplní návrhy ur­ čené Evropskému parlamentu a Radě týkající se udržitelného režimu pro jiné energetické užití biomasy Tato zpráva a návrhy jsou založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a zohledňují nový vývoj v oblasti inovativních postupů. Pokud analýza provedená za tímto účelem ukazuje, že by bylo v souvis­ losti s lesní biomasou vhodné provést změny metodiky výpočtu stanovené v příloze V nebo kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny týkající se zásob uhlíku, Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušné návrhy.

Článek 18

Ověřování souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny

1. Mají-li být biopaliva a jiné biokapaliny zohledněny v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c), vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti sta­ novená v čl. 17 odst. 2 až 5. Za tím účelem od hospodářských subjektech požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:

a) umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv s rozdíl­ nými parametry udržitelnosti míseny;

b) požaduje informace ohledně parametrů udržitelnosti a obje­ mů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstá­ vají spojeny se směsí, a

c) stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vy­ značuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množ­ stvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi.

2. Komise podá v roce 2010 a 2012 Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně fungování ověřovací metody hmotnostní bilance popsané v odstavci 1 a ohledně možnosti povolení jiných metod ověřování pro některé anebo všechny druhy surovin, bio­ paliv nebo biokapalin. Komise ve svém posouzení zváží takové metody ověřování, ve kterých informace o parametrech udržitel­ nosti nemusí zůstat fyzicky spojeny s konkrétními dodávkami anebo směsmi. Posouzení zohlední potřebu udržet úplnost a účin­ nost systému ověřování, aniž by vznikla nepřiměřená zátěž pro průmysl. Zprávu v případě potřeby doplní o návrhy Evropskému parlamentu a Radě týkající se použití jiných metod ověřování.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/39

3. Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospo­ dářské subjekty předkládaly spolehlivé informace a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto infor­ mace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyža­ dují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména in­ formace o plnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5, příslušné informace o přijatých opatřeních na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nad­ měrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a pří­ slušné informace týkající se opatření přijatých s cílem zohlednit aspekty uvedené v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci.

Komise vypracuje poradním postupem podle čl. 25 odst. 3 se­ znam příslušných informací, které jsou uvedeny v prvních dvou pododstavcích. Zajistí zejména, aby poskytování těchto informa­ cí nepředstavovalo pro hospodářské subjekty nadměrnou admi­ nistrativní zátěž, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopa­ liva a biokapaliny vyrobené ve Společenství, tak na biopaliva a biokapaliny do Společenství dovezené.

Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi, která je zveřejní v rámci platformy pro transparentnost podle článku 24 v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchod­ ního hlediska.

4. Společenství usiluje o uzavření dvoustranných nebo mno­ hostranných dohod s třetími zeměmi, které obsahují ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle této směr­ nice. Pokud Společenství uzavře dohody, které obsahují ustano­ vení, jejichž obsah souvisí s kritérii udržitelnosti uvedenými v čl. 17 odst. 2 až 5, může Komise rozhodnout, že tyto dohody prokazují, že biopaliva a biokapaliny vyrobené ze surovin vypěs­ tovaných v těchto zemích splňují daná kritéria udržitelnosti. Při uzavírání těchto dohod je třeba brát náležitě v úvahu přijatá opa­ tření na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosys­ tému v kritických situacích (např. ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy a k za­ mezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedo­ statek, a otázky uvedené v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci.

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezi­ národní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z bioma­ sy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 nebo prokazují,

že dodávky biopaliva splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 17 odst. 3 až 5. Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kri­ tických situacích (např. ochranu vodního koryta a regulaci ero­ ze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nad­ měrné spotřebě vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a o otáz­ kách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či dru­ hů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezi­ vládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu pří­ rody pro účely čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii).

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezi­ národní režimy měření úspor emisí skleníkových plynů obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2.

Komise může rozhodnout, že půdy zahrnuté do některého vni­ trostátního či regionálního programu pro obnovu, jejichž účelem je zlepšit kvalitu závažným způsobem znehodnocené nebo silně kontaminované půdy, splňují kritéria uvedená v příloze V části C bodě 9.

5. Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4, pouze pokud daná dohoda anebo režim splňují přiměřené normy spolehlivos­ ti, transparentnosti a nezávislého auditu. V případě režimů k mě­ ření úspor emisí skleníkových plynů musí být tyto režimy rovněž v souladu s metodickými požadavky podle přílohy V. V případě oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 17 odst. 3 písm. b) bodu ii) musí seznamy takových oblastí spl­ ňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.

6. Rozhodnutí podle odstavce 4 se přijímají poradním postu­ pem podle čl. 25 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

7. V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady anebo údaje získané v souladu s dohodou anebo režimem, jež byly před­ mětem rozhodnutí podle odstavce 4, členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, nevyžaduje, aby dodavatel po­ skytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5 ani informace o opatřeních uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku.

8. Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo ze své vlastní iniciativy použití článku 17 u zdroje biopaliva nebo bio­ kapaliny a do šesti měsíců od obdržení žádosti poradním postu­ pem podle čl. 25 odst. 3 rozhodne, zda daný členský stát může

(1)

L 140/40 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

tento zdroj biopaliva anebo biokapaliny zohlednit pro účely uve­ dené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c).

9. Do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parla­ mentu a Radě zprávu o:

a) účinnosti zavedeného systému pro poskytování informací o kritériích udržitelnosti a

b) o tom, zda je s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a mezinárodní závazky Společenství možné a vhodné zavést závazné požadavky týkající se ochrany ovzduší, půdy a vody.

Komise případně navrhne nápravná opatření.

Článek 19

Výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin

1. Pro účely uvedené v čl. 17 odst. 2 se úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin vypočte tímto způsobem:

a) pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B a pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty;

b) použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky sta­ novené v příloze V části C; nebo

c) použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorci uvedeném v příloze V části C bodě 1, kde pro některé čini­ tele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v pří­ loze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v pří­ loze V části C.

2. Do 31. března 2010 předloží členské státy Komisi zprávu obsahující seznam těch oblastí na jejich území, které jsou klasifi­ kovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS)

(1) Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

a u kterých lze očekávat, že ty­ pické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských suro­ vin budou nižší než nebo stejné jako emise vykazované v položce „Rozložené standardní hodnoty pro pěstování“ v příloze V části D této směrnice, spolu s popisem metody a údajů použi­

tých ke stanovení tohoto seznamu. Tato metoda zohlední vlast­ nosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

3. Standardní hodnoty v příloze V části A pro biopaliva a roz­ ložené standardní hodnoty pro pěstování v příloze V části D u biopaliv a biokapalin lze použít, pouze pokud příslušné suro­ viny jsou:

a) pěstovány mimo Společenství;

b) pěstovány ve Společenství v oblastech zařazených na sezna­ mech podle odstavce 2 nebo

c) odpadem nebo zbytky jinými než ze zemědělství, akvakultu­ ry a rybolovu.

U biopaliv a biokapalin, které nespadají pod písmena a), b) nebo c), se použijí skutečné hodnoty pro pěstování.

4. Do 31. března 2010 předloží Komise Evropskému parla­ mentu a Radě zprávu o tom, zda je možné vypracovat seznamy oblastí ve třetích zemích, u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou niž­ ší než nebo stejné jako emise vykazované v příloze V části D v po­ ložce „pěstování“, a která je případně doplněna těmito seznamy a popisem metody a údajů použitých k jejich vypracování. Ke zprávě se případně připojí příslušné návrhy.

5. Komise předloží do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v příloze V částech B a E se zvláštním důra­ zem na emise z dopravy a výroby a může podle potřeby rozhod­ nout o úpravě těchto hodnot. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijme regula­ tivním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 4.

6. Do 31. prosince 2010 předloží Komise Evropskému parla­ mentu a Radě zprávu shrnující dopady nepřímých změn ve vy­ užívání půdy na emise skleníkových plynů a zabývající se způsoby, jak tyto dopady minimalizovat. K této zprávě se pří­ padně připojí návrh, který bude vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a obsahovat konkrétní metodiku pro zoh­ ledňování emisí vyvolaných změnami v zásobě uhlíku v důsled­ ku nepřímých změn ve využívání půdy a který zajistí soulad s touto směrnicí, zejména s čl. 17 odst. 2.

Návrh bude obsahovat nezbytné záruky, které poskytnou jistotu pro investice, k nimž došlo před uplatňováním této metodiky. Po­ kud jde o zařízení, která vyráběla biopaliva před koncem roku 2013, uplatňování opatření uvedených v prvním pododstavci ne­ smí do 31. prosince 2017 vést k tomu, že biopaliva vyrobená v těchto zařízeních budou považována za biopaliva nesplňující požadavky na udržitelnost podle této směrnice, pokud by je jinak bývala splňovala, za předpokladu, že tato biopaliva dosáhnou ús­ pory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 45 %. Toto se použije na kapacity zařízení produkujících biopaliva ke konci roku 2012.

Evropský parlament a Rada se vynasnaží rozhodnout o jakýchkoli takových návrzích předložených Komisí do 31. prosince 2012.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/41

7. Přílohu V lze přizpůsobit technickému a vědeckému pokro­ ku, a to i doplněním hodnot pro další způsoby výroby biopaliv v případě stejných nebo jiných surovin a změnou metodiky sta­ novené v části C. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním, se přijí­ mají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 25 odst. 4.

Pokud jde o standardní hodnoty a metodiku stanovené v pří­ loze V, je třeba věnovat zvláštní pozornost:

— metodě započítávání odpadů a zbytků,

— metodě započítávání druhotných produktů,

— metodě započítávání kombinované výroby a

— statutu zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje budou co nejdříve přezkoumány.

Jakákoli úprava seznamu standardních hodnot v příloze V nebo jeho doplnění musí splňovat tyto požadavky:

a) pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý, ane­ bo pokud je změna v omezeném rozsahu, anebo pokud ná­ klady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, standardní hodnoty budou stanoveny jako typické hodnoty běžných výrobních procesů;

b) ve všech ostatních případech se standardní hodnoty stanoví jako opatrný předpoklad oproti běžným výrobním procesům.

8. Stanoví se podrobné definice včetně technických specifika­ cí vyžadovaných pro kategorie uvedené v příloze V části C bodě 9. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postu­ pem s kontrolou podle čl. 25 odst. 4.

Článek 20

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření uvedená v čl. 17 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 18 odst. 3 třetím pododstavci, čl. 18 odst. 6 a 8, čl. 19 odst. 5, čl. 19 odst. 7 prvním pododstavci a čl. 19 odst. 8 řádně přihléd­ nou k účelu článku 7a směrnice 98/70/ES.

Článek 21

Zvláštní ustanovení týkající se energie z obnovitelných zdrojů v dopravě

1. Členské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o do­ stupnosti všech různých obnovitelných zdrojů energie pro dopra­ vu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí.

Pokud přídavky biopaliv ve směsích s deriváty minerálních olejů překročí 10 % objemu, vyžadují členské státy, aby byla tato sku­ tečnost vyznačena v prodejních místech.

2. Pro účely prokazování splnění vnitrostátních povinností vy­ užívat energii z obnovitelných zdrojů uložených provozovatelům a cíle ohledně využívání energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy uvedeného v čl. 3 odst. 4 se podíl biopaliv vy­ robených z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin považuje za dvojnásob­ ný oproti ostatním biopalivům.

Článek 22

Podávání zpráv členskými státy

1. Každý členský stát předloží Komisi do 31. prosince 2011 a poté každé dva roky zprávu o pokroku při podporování a vy­ užívání energie z obnovitelných zdrojů. Šestá zpráva, která má být předložena do 31. prosince 2021, je poslední požadovanou zprávou.

Ve zprávě se podrobně uvede zejména:

a) odvětvové (elektřina, vytápění a chlazení a doprava) a celko­ vé podíly energie z obnovitelných zdrojů v předcházejících dvou kalendářních letech a opatření přijatá nebo plánovaná na vnitrostátní úrovni k podporování růstu energie z obno­ vitelných zdrojů s ohledem na orientační plán v příloze I čás­ ti B v souladu s článkem 5;

b) zavedení a fungování režimů podpory a jiných opatření k podpoře energie z obnovitelných zdrojů a jakýkoli vývoj opatření použitých s ohledem na opatření stanovená v národ­ ním akčním plánu členského státu pro energii z obnovitel­ ných zdrojů a informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele pro účely čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES;

c) jak případně členský stát rozvrhl své režimy podpory s cílem zohlednit způsoby využívání energie z obnovitelných zdro­ jů, které přinášejí dodatečné výhody ve vztahu k jiným srov­ natelným způsobům využití, ale mohou být nákladnější, včetně biopaliv vyrobených z odpadů, zbytků, nepotravinář­ ských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin;

d) fungování systému záruk původu pro elektřinu, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie a opatření přijatá k zajištění spolehlivosti systému a jeho ochrany proti podvodům;

e) pokrok učiněný v hodnocení a zlepšení správních postupů k odstranění právních a jiných překážek rozvoje energie z obnovitelných zdrojů;

L 140/42 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

f) opatření přijatá k zajištění přenosu a distribuce elektřiny vy­ robené z obnovitelných zdrojů a ke zlepšení rámce nebo pra­ videl pro hrazení a sdílení nákladů uvedených v čl. 16 odst. 3;

g) vývoj dostupnosti a užití zdrojů biomasy pro energetické účely;

h) změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem ener­ gie z obnovitelných zdrojů;

i) vývoj a podíl biopaliv vyrobených z odpadů, zbytků, nepo­ travinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin;

j) odhadovaný dopad výroby biopaliv a biokapalin na biologic­ kou rozmanitost, vodní zdroje a kvalitu vody a půdy v člen­ ském státě;

k) odhadovaná čistá úspora emisí skleníkových plynů díky vy­ užívání energie z obnovitelných zdrojů;

l) jeho odhadovanou přebytečnou výrobu energie z obnovitel­ ných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států, jakož i odhadované možnosti společných projektů, a to do roku 2020;

m) odhadovanou poptávku po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby do roku 2020, a

n) informace o tom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozloži­ telného odpadu v odpadu použitém k výrobě energie a jaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení a ověření těchto odhadů.

2. Při odhadu čisté úspory emisí skleníkových plynů při pou­ žívání biopaliv může členský stát pro účely zpráv uvedených v odstavci 1 použít typické hodnoty uvedené v příloze V částech A a B.

3. Ve své první zprávě členský stát upřesní, zda zamýšlí:

a) zřídit jediný správní orgán odpovědný za vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a poskytování pomoci žadatelům;

b) považovat žádosti o stavební povolení pro zařízení na výro­ bu energie z obnovitelných zdrojů za schválené, pokud schvalující orgán neodpoví ve stanovených lhůtách, nebo

c) uvádět v územním plánování zeměpisné polohy vhodné pro získávání energie z obnovitelných zdrojů a pro umístění za­ řízení pro ústřední vytápění a chlazení.

4. Členský stát může v jednotlivých zprávách opravovat údaje z předchozích zpráv.

Článek 23

Sledování a podávání zpráv Komisí

1. Komise sleduje původ biopaliv a biokapalin spotřebovaných ve Společenství a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsled­ ku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy ve Společenství a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sle­ dování probíhá na základě zpráv členských států, předložených podle čl. 22 odst. 1, a zpráv příslušných třetích zemí, mezivlád­ ních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s vy­ užitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a ne­ gativní účinky na zajišťování potravin. Komise sleduje všechna zařízení, na která se vztahuje čl. 19 odst. 6.

2. Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv a spotřebitelskými organizacemi a ob­ čanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva a biokapaliny. V tomto rámci věnuje zvlášt­ ní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv mohla mít na ceny potravin.

3. Na základě zpráv předložených členskými státy podle čl. 22 odst. 1 a sledování a analýzy uvedených v odstavci 1 tohoto člán­ ku podává Komise každé dva roky zprávu Evropskému parla­ mentu a Radě. První zprávu předloží v roce 2012.

4. Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biopaliv využije Komise hodnoty nahlášené členskými státy a zhodnotí, zda a jak se odhad změní, započítají-li se dru­ hotné produkty v rámci substitučního přístupu.

5. Komise ve své zprávě provede analýzu zejména:

a) výhod a nákladů týkajících se různých biopaliv z hlediska ži­ votního prostředí, účinků dovozních politik Společenství na ně, aspektů zabezpečení dodávek energie a možností zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou a dovozem;

b) dopadů zvýšené poptávky po biopalivech na udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí, včetně dopadů na biologic­ kou rozmanitost;

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/43

c) rámce umožňujícího vědecky objektivním způsobem určit zeměpisné oblasti s vysokou hodnotou biologické rozmani­ tosti, na které se nevztahuje čl. 17 odst. 3;

d) dopadů zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu a

e) dostupnosti biopaliv vyrobených z odpadů, zbytků, nepotra­ vinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vlák­ novin a

f) nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způ­ sobům výroby.

Komise případně navrhne opravná opatření.

6. Na základě zpráv předložených členskými státy podle čl. 22 odst. 3 Komise provede analýzu účinnosti opatření přijatých člen­ skými státy ohledně zřízení jediného správního orgánu odpověd­ ného za vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a za poskytování pomoci žadatelům.

7. S cílem zlepšit financování a koordinaci za účelem dosažení cíle 20 % podílu uvedeného v čl. 3 odst. 1 Komise předloží do 31. prosince 2010 analýzu a akční plán pro energii z obnovitel­ ných zdrojů zaměřený zejména na:

a) lepší využívání strukturálních fondů a rámcových programů;

b) lepší a zvýšené využívání finančních prostředků od Evropské investiční banky a dalších veřejných finančních institucí a

c) lepší přístup k rizikovému kapitálu, zejména analyzováním proveditelnosti prostředků na sdílení rizik u investic do ener­ gie z obnovitelných zdrojů v rámci Společenství, obdobně jako je tomu u fondu celosvětové energetické účinnosti a ob­ novitelné energie (GEEREF), který je zaměřen na třetí země;

d) lepší koordinaci vnitrostátní finanční podpory a finanční podpory Společenství a další formy podpory a

e) lepší koordinaci při podpoře iniciativ zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů, jejichž úspěch závisí na činnosti ak­ térů v několika členských státech.

8. Do 31. prosince 2014 Komise předloží zprávu, která se za­ měří zejména na tyto aspekty:

a) přezkum minimálních prahů úspor skleníkových plynů, které budou uplatňovány od data uvedeného v čl. 17 odst. 2 druhém pododstavci na základě posouzení dopadů, přičemž vezme v úvahu zejména technologický rozvoj, dostupné

technologické postupy a dostupnost biopaliv první a druhé generace s vysokou úrovní úspor emisí skleníkových plynů;

b) ohledně cíle uvedeného v čl. 3 odst. 4 na přezkum:

i) nákladové efektivnosti opatření, která mají být provede­ na pro dosažení tohoto cíle provedena,

ii) posouzení možnosti dosáhnout tohoto cíle při součas­ ném zajištění udržitelnosti výroby biopaliv ve Společen­ ství a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí a dopady sociální, včetně nepřímých účinků a dopadů na biologickou roz­ manitost, jakož i komerční dostupnost biopaliv druhé generace,

iii) dopadů provádění uvedeného cíle na dostupnost potra­ vin za přijatelné ceny,

iv) komerční dostupnosti elektrických a hybridních vozidel a vozidel na vodíkový pohon, jakož i metodiky vybrané pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů spo­ třebované v dopravě,

v) hodnocení konkrétních podmínek na trhu se zvláštním ohledem na ty trhy, kde pohonné hmoty představují více než polovinu konečné spotřeby energie, a trhy, které jsou zcela závislé na dovážených biopalivech;

c) hodnocení provádění této směrnice, zejména pokud jde o mechanismy spolupráce s cílem zajistit, aby tyto mecha­ nismy členským státům umožňovaly pokračovat v používá­ ní vnitrostátních systémů podpory uvedených v čl. 3 odst. 3, a současně jim umožnily plnit národní cíle vymezené v pří­ loze I na základě co nejlepšího poměru nákladů a přínosů, hodnocení technologického rozvoje a závěrů, jež mají být vy­ pracovány za účelem dosažení cíle 20 % podílu energie z ob­ novitelných zdrojů na úrovni Společenství.

Komise na základě této zprávy v případě potřeby předloží Evrop­ skému parlamentu a Radě návrhy týkající se výše uvedených aspektů, a zejména:

— pokud jde o písmeno a), úpravy minimálních úspor emisí skleníkových plynů podle uvedeného písmene a

— pokud jde o písmeno c), vhodných úprav opatření ke spolu­ práci stanovených touto směrnicí, aby se zlepšila jejich účin­ nost za účelem dosažení cíle 20 % podílu. Tyto návrhy nesmí ovlivnit cíl 20 % podílu ani kontrolu vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce ze strany členských států.

L 140/44 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

9. V roce 2018 Komise předloží plán pro obnovitelné zdroje energie pro období po roce 2020.

Tento plán bude případně doprovázen návrhy Evropskému pa­ rlamentu a Radě pro období po roce 2020. Plán přihlédne ke zku­ šenostem se zaváděním této směrnice a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

10. V roce 2021 Komise předloží hodnotící zprávu o uplat­ ňování této směrnice. Tato zpráva zejména zhodnotí, jaký vliv mají následující aspekty na dosažení národních cílů uvedených v příloze I členskými státy na základě co nejlepšího poměru ná­ kladů a přínosů:

a) postup přípravy předběžných odhadů národních akčních plá­ nů pro energii z obnovitelných zdrojů;

b) účinnost mechanismů spolupráce;

c) technologický rozvoj v oblasti energie z obnovitelných zdro­ jů, včetně rozvoje používání biopaliv v obchodní letecké dopravě;

d) účinnost vnitrostátních mechanismů podpory a

e) závěry zpráv Komise uvedených v odstavcích 8 a 9.

Článek 24

Platforma pro transparentnost

1. Komise vytvoří veřejnou online platformu pro transparent­ nost. Tato platforma slouží ke zvýšení transparentnosti a k usnad­ nění a podpoře spolupráce mezi členskými státy, zejména v případě statistických převodů podle článku 6 a společných pro­ jektů podle článků 7 a 9. Platformu lze navíc využít ke zveřejnění důležitých informací, o nichž se Komise a členské státy domníva­ jí, že mají zásadní význam z hlediska této směrnice a dosažení jejích cílů.

2. Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost ná­ sledující informace, případně v souhrnné podobě, při zachování důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska:

a) národní akční plány členských států pro energii z obnovitel­ ných zdrojů;

b) dokumenty členských států s předběžnými odhady podle čl. 4 odst. 3 doplněné co nejdříve o souhrnné informace Ko­ mise o přebytečné výrobě a odhadované poptávce po dovozu;

c) nabídky členských států na spolupráci v podobě statistických převodů nebo společných projektů, na žádost příslušného členského státu;

d) informace uvedené v čl. 6 odst. 2 o statistických převodech mezi členskými státy;

e) informace uvedené v čl. 7 odst. 2 a 3, čl. 9 odst. 4 a 5 o spo­ lečných projektech;

f) zprávy členských států uvedené v článku 22;

g) zprávy Komise uvedené v čl. 23 odst. 3.

Na žádost členského státu předkládajícího informace však Komi­ se nezveřejní dokumenty členských států s předběžnými odhady podle čl. 4 odst. 3 nebo informace obsažené ve zprávách jednot­ livých členských států podle čl. 22 odst. 1 písm. l) a m).

Článek 25

Výbory

1. Komisi je nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje ener­ gie s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

2. V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a bioka­ palin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 26

Změny a zrušení

1. Ve směrnici 2001/77/ES se článek 2, čl. 3 odst. 2 a články 4 až 8 zrušují s účinkem ode dne 1. dubna 2010.

2. Ve směrnici 2003/30/ES se článek 2, čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a články 5 a 6 zrušují s účinkem ode dne 1. dubna 2010.

3. Směrnice 2001/77/ES a směrnice 2003/30/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2012.

Článek 27

Provedení

1. Aniž jsou dotčeny čl. 4 odst. 1, 2 a 3, uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení sou­ ladu s touto směrnicí do 5. prosince 2010.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/45

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úřed­ ním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnit­ rostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 28

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 29

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 23. dubna 2009.

Za Evropský parlament předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu předseda

P. NEČAS

(1)

L 140/46 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA I

Celkové národní cíle určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020

(1) Aby bylo možné splnit vnitrostátní cíle stanovené v této příloze, zdůrazňuje se, že v rámci Pokynů pro státní podpory v oblasti ochrany životního prostředí je uznána trvalá potřeba vnitrostátních mechanismů na podporu energie z obnovitelných zdrojů.

A. Celkové národní cíle

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie

v roce 2005 (S2005)

Cílová hodnota podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné

spotřebě energie v roce 2020 (S2020)

Belgie 2,2 % 13 %

Bulharsko 9,4 % 16 %

Česká republika 6,1 % 13 %

Dánsko 17,0 % 30 %

Německo 5,8 % 18 %

Estonsko 18,0 % 25 %

Irsko 3,1 % 16 %

Řecko 6,9 % 18 %

Španělsko 8,7 % 20 %

Francie 10,3 % 23 %

Itálie 5,2 % 17 %

Kypr 2,9 % 13 %

Lotyšsko 32,6 % 40 %

Litva 15,0 % 23 %

Lucembursko 0,9 % 11 %

Maďarsko 4,3 % 13 %

Malta 0,0 % 10 %

Nizozemsko 2,4 % 14 %

Rakousko 23,3 % 34 %

Polsko 7,2 % 15 %

Portugalsko 20,5 % 31 %

Rumunsko 17,8 % 24 %

Slovinsko 16,0 % 25 %

Slovenská republika 6,7 % 14 %

Finsko 28,5 % 38 %

Švédsko 39,8 % 49 %

Spojené království 1,3 % 15 %

B. Orientační plán

Orientační plán uvedený v čl. 3 odst. 2 sestává z těchto podílů energie z obnovitelných zdrojů:

S2005 + 0,20 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2011 až 2012;

S2005 + 0,30 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2013 až 2014;

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/47

S2005 + 0,45 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2015 až 2016 a

S2005 + 0,65 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2017 až 2018,

kde

S2005 je podíl v daném členském státě v roce 2005 uvedený v tabulce v části A

a

S2020 je podíl v daném členském státě v roce 2020 uvedený v tabulce v části A.

Q N(norm)

= CN × [ ∑ i=N–14

N Qi Ci

] / 15

Q N(norm)

= CN+CN–1

2 ×

∑ i=N–n

N

Qi

∑ j=N–n

N (Cj+Cj–12 )

L 140/48 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA II

Normalizační pravidlo pro zohlednění elektřiny vyrobené z hydrotermální a aerotermální energie

Pro zohlednění elektřiny vyrobené z hydrotermální energie v daném členském státě se použije následující pravidlo:

kde

N = je referenční rok;

QN(norm) = je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech vodních elektrárnách členského státu v roce N;

Qi = je množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech vodních elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh, kromě elektřiny vyrobené v přečerpávacích elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím vy­ pumpovaly;

Ci = je celkový instalovaný výkon všech vodních elektráren členského státu, bez přečerpávacích elektráren, na konci roku i, vyjádřený v MW.

Pro zohlednění elektřiny vyrobené z aerotermální energie v daném členském státě se použije následující pravidlo:

kde

N = je referenční rok;

QN(norm) = je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech větrných elektrárnách členského státu v roce N;

Qi = je množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech větrných elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh;

Cj = je celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW;

n = je 4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/49

PŘÍLOHA III

Energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy

Palivo Energetický obsah ve váhové

jednotce (spodní výhřevnost v MJ/kg)

Energetický obsah v objemové jednotce

(spodní výhřevnost v MJ/l)

Bioethanol (ethanol z biomasy) 27 21

Bio-ETBE (ethyl-terc.-butyl-ether vyrobený z bioethanolu) 36 (z toho 37 % z obno­ vitelných zdrojů)

27 (z toho 37 % z obnovi­ telných zdrojů)

Biomethanol (methanol z biomasy, používaný jako biopalivo) 20 16

Bio-MTBE (methyl-terc.-butyl-ether vyrobený z biomethanolu) 35 (z toho 22 % z obno­ vitelných zdrojů)

26 (z toho 22 % z obnovi­ telných zdrojů)

Bio-DME (dimethylether z biomasy, používaný jako biopalivo) 28 19

Bio-TAEE (terc.-amyl-ethyl-ether vyrobený z bioethanolu) 38 (z toho 29 % z obno­ vitelných zdrojů)

29 (z toho 29 % z obnovi­ telných zdrojů)

Biobutanol (butanol z biomasy, používaný jako biopalivo) 33 27

Bionafta (methylester vyrobený z rostlinného nebo živočišného oleje, resp. tuku, o jakosti motorové nafty, používaný jako bio­ palivo)

37 33

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou (synte­ tický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků vyrobená z biomasy)

44 34

Hydrogenačně upravený rostlinný olej (rostlinný olej upravený pomocí vodíku za tepla)

44 34

Čistý rostlinný olej (olej vyrobený z olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, ale chemicky neupravený, jehož kvalita vyhovuje danému typu mo­ toru a odpovídajícím požadavkům týkajícím se emisí)

37 34

Bioplyn (plynná pohonná hmota vyrobená z biomasy a/nebo z biologicky rozložitelné části, kterou je možno vyčistit na kva­ litu zemního plynu a používat jako biopalivo, případně dřevo­ plyn)

50 —

Benzin 43 32

Motorová nafta 43 36

L 140/50 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA IV

Vydávání osvědčení osobám provádějícím instalaci

Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 14 odst. 3 vycházejí z těchto kritérií:

1. Postup vydávání osvědčení nebo získávání kvalifikace musí být transparentní a jasně definovaný členským státem nebo jím pověřeným správním orgánem.

2. Osobám provádějícím instalaci zařízení na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních a solárních fotovol­ taických a solárních tepelných zařízení se udělí osvědčení na základě absolvování akreditovaného školicího programu nebo jej udělí akreditovaný poskytovatel školicího programu.

3. Akreditaci školicí programu nebo poskytovatele školicího programu provádí členský stát nebo jím pověřený správní orgán. Akreditační orgán musí zajistit, že školicí program organizovaný příslušným poskytovatelem má zaručenou kontinuitu a regionální nebo celostátní působnost. Poskytovatel programu musí mít k dispozici odpovídající technické vybavení nezbytné pro praktický výcvik, včetně určitého laboratorního vybavení nebo odpovídajícího zařízení pro praktický výcvik. Kromě základního školení musí poskytovatel programu také organizovat kratší opakovací kurzy za­ bývající se aktuálními otázkami včetně nových technologií, aby mohl zajistit celoživotní doškolování osob pro­ vádějících instalaci. Poskytovatelem programu může být výrobce zařízení nebo systémů, instituce nebo asociace.

4. Školení, jehož výsledkem je získání osvědčení nebo kvalifikace osobou provádějící instalaci, musí zahrnovat teoretický výklad i praktický výcvik. Na konci školení musí mít osoba provádějící instalaci dovednosti potřebné k instalaci pří­ slušného zařízení a systémů tak, aby byla schopna splnit požadavky zákazníka kladené na výkon a spolehlivost, pro­ kazovat řemeslnou zručnost a musí být schopna dodržovat všechny příslušné předpisy a normy včetně předpisů o energetickém a ekologickém značení.

5. Školicí kurz musí být ukončen závěrečnou zkouškou podmiňující udělení příslušného osvědčení nebo kvalifikace. Zkouška musí zahrnovat praktické vyhodnocení úspěšné instalace kotlů nebo kamen na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních zařízení, solárních fotovoltaických nebo solárních tepelných systémů.

6. Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 14 odst. 3 náležitým způsobem zohlední tyto zásady:

a) Akreditované školicí programy by se měly nabízet osobám provádějícím instalaci, které mají praktické zkušenosti a které absolvovaly nebo právě absolvují následující typy školení:

i) v případě osob instalujících kotle a kamna na biomasu: povinně vyučen jako instalatér, potrubář, mechanik tepelných zařízení nebo mechanik sanitárních, tepelných nebo chladících zařízení,

ii) v případě osob instalujících tepelná čerpadla: povinně vyučen jako instalatér nebo technik chladících zaří­ zení se základními elektrikářskými a instalatérskými dovednostmi (řezání, svařování a lepení trubek, tepelná izolace potrubí, těsnění, zkoušky těsnosti potrubí a instalace tepelných nebo chladících zařízení),

iii) v případě osob instalujících solární fotovoltaické nebo solární tepelné systémy: povinně vyučen jako insta­ latér nebo elektrikář s instalatérskou, elektrikářskou a pokrývačskou praxí včetně praxe v oboru sváření a le­ pení trubek, v oboru těsnění, zkoušek těsnosti potrubí, schopnosti v oboru připojování elektrických přívodů, znalost základních pokrývačských materiálů, znalost oplechování/olemování a těsnících postupů nebo

iv) odborný výcvik, kterým osoba získá dovednosti odpovídající tříletému vzdělání v oblastech vyjmenovaných v písmenech a), b) nebo c), včetně teoretického školení a praktického výcviku.

b) Teoretická část školení osob provádějících instalaci kotlů a kamen na biomasu by měla poskytnout přehled si­ tuace na trhu s biomasou a zahrnovat ekologické aspekty, paliva vyráběná z biomasy, logistiku, protipožární ochranu, příslušné dotace, techniky spalování, systémy zapalování, optimální hydraulická řešení, porovnání ná­ kladů a ziskovosti, jakož i konstrukci, instalaci a údržbu kotlů a kamen na biomasu. Školení by také mělo po­ skytnout dobrou znalost případných evropských norem platných v oblasti technologie a paliv vyráběných z biomasy, např. pelet, jakož i znalost vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství vzta­ hující se na biomasu.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/51

c) Teoretická část školení osob instalujících tepelná čerpadla by měla poskytnout přehled situace na trhu tepelných čerpadel a zahrnovat témata geotermálních zdrojů a teplot povrchových tepelných zdrojů v různých oblastech, identifikaci půd a podloží z hlediska tepelné vodivosti, dále předpisy týkající se využívání geotermálních zdrojů, využitelnost tepelných čerpadel v budovách a určení nejvhodnějšího systému tepelných čerpadel, dále znalosti o technických požadavcích jednotlivých tepelných čerpadel, jejich bezpečnosti, filtraci vzduchu, propojení se zdro­ jem tepla a dispozičním řešení systému. Školení by rovněž mělo poskytnout dobrou znalost případných evrop­ ských norem platných pro tepelná čerpadla, příslušných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství. Školená osoba by měla prokázat následující klíčové dovednosti:

i) základní pochopení fyzikálních a provozních principů tepelného čerpadla, včetně charakteristik jeho tepel­ ného cyklu: souvislost mezi dolními teplotami tepelné jímky, horními teplotami tepelného zdroje a účin­ ností celého systému, stanovení topného faktoru (coefficient of performance, COP) a faktoru sezónní účinnosti (seasonal performance factor, SPF),

ii) pochopení významu jednotlivých prvků a jejich funkce v rámci tepelného cyklu čerpadla, včetně kompre­ soru, expanzního ventilu, výparníku, kondenzátoru, armatur a spojovacích prvků, mazacího oleje, chladiva, možného přehřátí, ochlazení a podchlazení tepelného čerpadla, a

iii) schopnost zvolit typ a velikost komponent pro typické instalace, včetně stanovení typických hodnot tepel­ ného zatížení různých budov a hodnot pro přípravu horké vody na základě údajů o spotřebě energie, sta­ novení potřebného výkonu tepelného čerpadla pro tento účel podle tepelné kapacity budovy a podle přerušitelné dodávky proudu; stanovení prvků a objemu vyrovnávací nádrže a integrace doplňkového (bi­ valentního) topného systému.

d) Teoretická část školení osob instalujících solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla poskytnout pře­ hled situace na trhu solárních prvků a porovnání nákladů a ziskovosti a měla by zahrnovat ekologické aspekty, komponenty, charakteristiky a dimenzování solárních systémů, výběr přesných systémů a určení rozměrů jed­ notlivých komponent, stanovení tepelných požadavků, protipožární předpisy, příslušné dotace a konstrukci, in­ stalaci a údržbu solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů. Školení by rovněž mělo poskytnout dobré znalosti případných evropských norem platných pro danou technologii, jakož i certifikačních zásad, např. Solar Keymark, stejně jako odpovídající znalost vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společen­ ství. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:

i) schopnost bezpečně pracovat s požadovanými nástroji a požadovaným zařízením při dodržování bezpeč­ nostních předpisů a norem, schopnost identifikovat nebezpečí spojená s instalatérskou, elektrikářskou a další činností při instalaci solárních zařízení,

ii) schopnost identifikovat systémy a jejich prvky specifické pro aktivní a pasivní systémy, včetně jejich mecha­ nické konstrukce, a schopnost rozhodnout o umístění komponent i rozvržení a konfiguraci systému,

iii) schopnost určit požadovanou plochu instalace, orientaci a náklon solárních fotovoltaických prvků a prvků pro solární ohřev vody s přihlédnutím k možnému zastínění, oslunění, strukturální integritě a vhodnosti in­ stalace pro danou budovu nebo dané klima a schopnost určit různé metody instalace vhodné pro rozmanité typy střech, včetně kompletního systémového zařízení požadovaného pro vyváženou instalaci, a

iv) specificky ve spojení s instalací solárních fotovoltaických systémů schopnost přizpůsobit schéma elektric­ kého zapojení včetně stanovení proudů, schopnost zvolit vhodné typy vodičů a charakteristiky elektrických obvodů, stanovení vhodné velikosti, charakteristiky a umístění veškerého instalovaného zařízení a všech sub­ systémů včetně výběru vhodného propojovacího místa.

e) Osvědčení vydané osobě provádějící instalaci by mělo být časově omezeno tak, že k jeho prodloužení bude ne­ zbytný opakovací seminář nebo kurz.

(1)

L 140/52 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA V

Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv

A. Typické a standardní hodnoty platné pro biopaliva, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využí­ vání půdy

Způsob výroby biopaliva Typické úspory emisískleníkových plynů Standardní úspory emisí

skleníkových plynů

Ethanol z řepy cukrové 61 % 52 %

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) 32 % 16 %

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

23 % 16 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenč­ ním kotli)

45 % 34 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogene­ rační jednotce)

53 % 47 %

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

69 % 69 %

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

56 % 49 %

Ethanol z cukrové třtiny 71 % 71 %

Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.-butyl-etheru (ETBE) Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u terc.-amyl-ethyl-etheru (TAEE) Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene 45 % 38 %

Bionafta ze slunečnice 58 % 51 %

Bionafta ze sojových bobů 40 % 31 %

Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) 36 % 19 %

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

62 % 56 %

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného (*) oleje, resp. tuku

88 % 83 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 51 % 47 %

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej 65 % 62 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces nespecifikován)

40 % 26 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces se zachycováním methanu ve výrobně)

68 % 65 %

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 58 % 57 %

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

80 % 73 %

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn 84 % 81 %

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn 86 % 82 %

(*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v sou­ ladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší pro­ dukty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu

(1) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1.

.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/53

B. Odhadované typické a standardní hodnoty pro budoucí biopaliva, která nebyla v lednu 2008 na trhu nebo byla na trhu pouze v za­ nedbatelném množství, byla-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva Typické úspory emisískleníkových plynů Standardní úspory emisí

skleníkových plynů

Ethanol z pšeničné slámy 87 % 85 %

Ethanol z odpadního dřeva 80 % 74 %

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 76 % 70 %

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z od­ padního dřeva

95 % 95 %

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

93 % 93 %

dimethylether (DME) z odpadního dřeva 95 % 95 %

DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin 92 % 92 %

Methanol z odpadního dřeva 94 % 94 %

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 91 % 91 %

Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.-butyl-etheru (MTBE) Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

C. Metodika

1. Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv, biopaliv a biokapalin v dopravě se vypočítají z tohoto vzorce:

E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr – eee,

kde

E = celkové emise z používání daného paliva;

eec = emise původem z těžby nebo pěstování surovin;

el = anualizované emise původem ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

ep = emise původem ze zpracování;

etd = emise původem z přepravy a distribuce;

eu = emise původem z používání daného paliva;

esca = úspora emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs = úspora emisí vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíku;

eccr = úspora emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku; a

eee = úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny.

Emise z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

2. Emise skleníkových plynů z paliv, E, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden MJ paliva: g CO2eq/MJ.

3. Odchylně od bodu 2 je možno u paliv používaných v odvětví dopravy hodnoty vypočtené jako g CO2eq/MJ upra­ vit s přihlédnutím k rozdílům mezi palivy v hodnotě vykonané užitečné práce vyjádřené jako km/MJ. Takovou úpravu je možno uskutečnit jen v případě, že existují důkazy o rozdílech ve vykonané užitečné práci.

4. Úspora emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:

ÚSPORY = (EF – EB)/EF,

kde

EB = celkové emise z biopaliva nebo biokapaliny a

EF = celkové emise z referenčního fosilního paliva.

(1)

L 140/54 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

5. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvažované plyny hod­ notí takto:

CO2: 1

N2O: 296

CH4: 23

6. Do emisí původem z těžby nebo pěstování surovin, eec, se započtou emise pocházející ze samotného procesu těž­ by nebo pěstování, emise ze získání surovin, emise z odpadu a úniků a emise původem z výroby chemikálií nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Prokázané úspory emisí skleníkových plynů v důsledku spalování odpadního plynu při těžbě ropy kdekoli na světě se ode­ čítají. Jako alternativu skutečných hodnot emisí z pěstování surovin lze použít odhady úrovně těchto emisí, které je možno získat z používaných průměrných hodnot vypočtených pro geografické plochy rozsahu menšího než u ploch používaných pro výpočet standardních hodnot.

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočtou rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije násle­ dující pravidlo:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB

(1) Kvocient získaný vydělením molekulové hmotnosti CO2 (44,010 g/mol) molekulovou hmotností uhlíku (12,011 g/mol) se rovná 3,664.

,

kde

el = anualizované emise skleníkových plynů původem ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve vy­ užívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost CO2 na jednotku energie biopaliva);

CSR = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uh­ líku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje vy­ užívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny podle toho, který údaj je novější;

CSA = zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost uh­ líku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plo­ chy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, a to podle toho, která situace nastane dříve;

P = produktivita plodiny (vyjádřená jako energie biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a

eB = bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ biopaliva nebo jiné biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehod­ nocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

8. Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:

a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

b) spadá do jedné z těchto kategorií:

i) půda závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům,

ii) silně kontaminovaná půda.

Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se použije pro období maximálně 10 let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na ze­ mědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné sní­ žení eroze u půd spadajících do bodu i) a snížení kontaminace u půd spadajících do bodu ii).

9. Kategorie uvedené v bodě 8 písm. b) jsou vymezeny takto:

a) „půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zaso­ leny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;

b) „půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěsto­ vání potravin nebo krmiv.

Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise podle čl. 18 odst. 4 čtvrtého pododstavce.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/55

10. Komise do 31. prosince 2009 přijme pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů – svazku 4. Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely této směrnice.

11. Emise původem ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, dále emise původem z odpadů a úniků a rovněž emise z výroby chemikálií nebo výrobků použitých při zpracování.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se před­ pokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z její výroby a distribuce se rovná průměrné intenzitě emisí skleníkových plynů při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě.

12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňo­ vané podle bodu 6.

13. Emise pocházející z použití paliva, eu, se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.

14. Úspora emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním uhlíku, eccs, které již nebyly započítány do ep, se ome­ zují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a sekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se zís­ káváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva.

15. Úspora emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v sou­ vislosti s komerčními výrobky a službami.

16. Úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby, eee, se berou v úvahu ve vztahu k přeby­ tečné elektřině generované zařízením na výrobu paliva využívajícím kogenerační princip, ovšem s výjimkou pří­ padů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektřiny se předpokládá, že kapacita kogenerační jednotky je rovna mi­ nimální kapacitě potřebné k tomu, aby kogenerační jednotka dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu předmětného paliva. Úspora emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné množství skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně s využitím stejného paliva, jaké se používá v kogenerační jednotce.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u dru­ hotných produktů s výjimkou elektřiny jako spodní výhřevnost).

18. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el plus ty podíly ep, etd a eee, které se vztahují na výrobní kroky předcházející výrobnímu kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný pro­ dukt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětný účel místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřa­ zený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

V případě biopaliv a biokapalin se pro účely tohoto výpočtu zohlední všechny druhotné produkty včetně elek­ třiny, na kterou se nevztahuje bod 16, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kuku­ řičných klasů a ořechových skořápek. Energetický obsah těch druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (gly­ cerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.

V případě paliv vyráběných v rafinériích se pro účely výpočtu podle bodu 17 pokládá za analyzovanou jednotku tato rafinérie.

19. V případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 4 použije jako hodnota EF referenčního fosilního paliva po­ slední známá skutečná hodnota průměrných emisí z fosilní složky benzinu a motorové nafty spotřebované ve Spo­ lečenství tak, jak se uvádí podle ustanovení směrnice 98/70/ES. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, použije se hodnota 83,8 g CO2eq/MJ.

L 140/56 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

V případě biokapalin používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 4 jako hodnota EF refe­ renčního fosilního paliva použije 91 g CO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě tepla se pro účely výpočtu podle bodu 4 jako hodnota EF referenční­ ho fosilního paliva použije 77 g CO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných ke kombinované výrobě se pro účely výpočtu podle bodu 4 jako hodnota EF referenčního fosilního paliva použije 85 g CO2eq/MJ.

D. Rozložené standardní hodnoty pro biopaliva a biokapaliny

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o p ě s t o v á n í : „ e e c “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové 12 12

Ethanol z pšenice 23 23

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství 20 20

Ethanol z cukrové třtiny 14 14

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene 29 29

Bionafta ze slunečnice 18 18

Bionafta ze sojových bobů 19 19

Bionafta z palmového oleje 14 14

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného (*)oleje 0 0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 30 30

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej 18 18

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje 15 15

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 30 30

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

0 0

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn 0 0

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn 0 0

(*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v sou­ ladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o z p r a c o v á n í ( v č e t n ě p ř e b y t e č n é e l e k t ř i n y ) : „ e p – e e e “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové 19 26 Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) 32 45 Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

32 45

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenč­ ním kotli)

21 30

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogene­ rační jednotce)

14 19

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/57

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

1 1

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako palivo v kogenerační jednotce)

15 21

Ethanol z cukrové třtiny 1 1 Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu Bionafta z řepkového semene 16 22 Bionafta ze slunečnice 16 22 Bionafta ze sojových bobů 18 26 Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) 35 49 Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

13 18

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje 9 13 Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 10 13 Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej 10 13 Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces nespecifikován)

30 42

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces se zachycováním methanu ve výrobně)

7 9

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 4 5 Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

14 20

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn 8 11 Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn 8 11

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o p ř e p r a v u a d i s t r i b u c i : „ e t d “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové 2 2

Ethanol z pšenice 2 2

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství 2 2

Ethanol z cukrové třtiny 9 9

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene 1 1

Bionafta ze slunečnice 1 1

Bionafta ze sojových bobů 13 13

Bionafta z palmového oleje 5 5

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje 1 1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 1 1

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej 1 1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje 5 5

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 1 1

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

3 3

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn 5 5

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn 4 4

L 140/58 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

S o u h r n n é h o d n o t y p r o p ě s t o v á n í , z p r a c o v á n í , p ř e p r a v u a d i s t r i b u c i

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové 33 40 Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno) 57 70 Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

57 70

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenč­ ním kotli)

46 55

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogene­ rační jednotce)

39 44

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

26 26

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

37 43

Ethanol z cukrové třtiny 24 24 podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu Bionafta z řepkového semene 46 52 Bionafta ze slunečnice 35 41 Bionafta ze sojových bobů 50 58 Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován) 54 68 Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

32 37

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje 10 14 Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene 41 44 Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej 29 32 Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces nespecifikován)

50 62

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (pro­ ces se zachycováním methanu ve výrobně)

27 29

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 35 36 Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

17 23

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn 13 16 Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn 12 15

E. Odhadované rozložené standardní hodnoty pro budoucí biopaliva a biokapaliny, které nebyly v lednu 2008 na trhu nebo byly na trhu pouze v zanedbatelném množství

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o p ě s t o v á n í : „ e e c “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy 3 3 Ethanol z odpadního dřeva 1 1 Ethanol cíleně pěstovaných energetických dřevin 6 6 Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z od­ padního dřeva

1 1

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

4 4

DME z odpadního dřeva 1 1 DME z pěstovaných dřevin 5 5 Methanol z odpadního dřeva 1 1 Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 5 5 podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/59

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o z p r a c o v á n í ( v č e t n ě p ř e b y t e č n é e l e k t ř i n y ) : „ e p – e e e “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy 5 7

Ethanol ze dřeva 12 17

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou ze dřeva

0 0

DME ze dřeva 0 0

Methanol ze dřeva 0 0

Podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

R o z l o ž e n é s t a n d a r d n í h o d n o t y p r o p ř e p r a v u a d i s t r i b u c i : „ e t d “ p o d l e d e f i n i c e v č á s t i C t é t o p ř í l o h y

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy 2 2

Ethanol z odpadního dřeva 4 4

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 2 2

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z od­ padního dřeva

3 3

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

2 2

DME z odpadního dřeva 4 4

DME z cíleně pěstovaných energetických dřevin 2 2

Methanol z odpadního dřeva 4 4

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 2 2

podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

S o u h r n n é h o d n o t y p r o p ě s t o v á n í , z p r a c o v á n í , p ř e p r a v u a d i s t r i b u c i

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny Typické emise skleníkových

plynů (g CO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(g CO2eq/MJ)

Ethanol z pšeničné slámy 11 13

Ethanol z odpadního dřeva 17 22

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 20 25

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z od­ padního dřeva

4 4

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin

6 6

DME z odpadního dřeva 5 5

DME z pěstovaných dřevin 7 7

Methanol z odpadního dřeva 5 5

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin 7 7

podíl z obnovitelných zdrojů u MTBE Stejné jako u použitého způsobu výroby

L 140/60 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA VI

Minimální požadavky na harmonizovaný vzor národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů

1. Očekávaná konečná spotřeba energie

Hrubá konečná spotřeba energie při výrobě elektřiny, v dopravě a při vytápění a chlazení pro rok 2020 se zohledněním účinků politických opatření v souvislosti s energetickou účinností.

2. Národní odvětvové cíle pro rok 2020 a odhadované podíly energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytá­ pění a chlazení a v dopravě

a) cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v roce 2020;

b) odhadovaný vývoj podílu energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny;

c) cíl pro podíl energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení v roce 2020;

d) odhadovaný vývoj podílu energie z obnovitelných zdrojů při vytápění a chlazení;

e) odhadovaný vývoj podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě;

f) národní orientační plán členského státu podle čl. 3 odst. 2 a přílohy I části B.

3. Opatření k dosažení cílů

a) přehled všech politik a opatření týkajících se podpory využívání energie z obnovitelných zdrojů;

b) konkrétní opatření ke splnění požadavků článků 13, 14 a 16, včetně potřeby rozšířit nebo posílit stávající infra­ strukturu, aby se usnadnilo začlenění množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zapotřebí k dosažení ná­ rodního cíle pro rok 2020, a dále opatření k urychlení schvalovacích postupů, opatření k odbourávání jiných než technologických překážek a opatření týkající se článků 17 až 21;

c) režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitel­ ných zdrojů při výrobě elektřiny;

d) režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitel­ ných zdrojů při vytápění a chlazení;

e) režimy podpory členského státu nebo skupiny členských států určené k podpoře využívání energie z obnovitel­ ných zdrojů v dopravě;

f) konkrétní opatření na podporu využívání energie z biomasy, zejména pro další zvýšení využívání biomasy, zohledňující:

i) dostupnost biomasy: domácí potenciál i dovoz,

ii) opatření na zvýšení dostupnosti biomasy zohledňující ostatní uživatele biomasy (zemědělství a odvětví sou­ visející s lesnictvím);

g) plánované použití statistických převodů mezi členskými státy a plánovaná účast na společných projektech s dal­ šími členskými státy a třetími zeměmi:

i) odhadovaná přebytečná výroba energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by moh­ la být převedena do jiných členských států,

ii) odhadovaný potenciál pro společné projekty,

iii) odhadovaná poptávka po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby.

5.6.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 140/61

4. Hodnocení

a) celkový očekávaný příspěvek jednotlivých technologií pro energie z obnovitelných zdrojů za účelem splnění zá­ vazných cílů do roku 2020 a orientačního plánu týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení a v dopravě;

b) celkový očekávaný příspěvek opatření k zajištění energetické účinnosti a úspor energie za účelem splnění závaz­ ných cílů do roku 2020 a orientačního plánu týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů při výrobě elek­ třiny, vytápění a chlazení a v dopravě.

L 140/62 CS Úřední věstník Evropské unie 5.6.2009

PŘÍLOHA VII

Započtení energie z tepelných čerpadel

Pokud jde o podíl aerotermální, geotermální nebo hydrotermální energie využité tepelnými čerpadly, jež se považuje za ener­ gii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, ERES se vypočítá podle tohoto vzorce:

ERES = Qusable * (1–1/SPF)

kde

— Qusable = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 5 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.

— SPF = odhadovaný faktor průměrné sezónní účinnosti u těchto teplených čerpadel.

— η = poměr mezi celkovou hrubou výrobou elektřiny a primární spotřebou energie pro výrobu elektřiny, a vypočítá se jako průměr EU založený na údajích Eurostatu.

Do 1. ledna 2013 Komise stanoví pokyny, jak mají členské státy odhadovat hodnoty Qusable a SPF u různých zařízení a tech­ nologií tepelných čerpadel, přičemž zohlední rozdíly v klimatických podmínkách, zejména velmi studené klima.