WIPO Arbitration and Mediation Center

ROZHODNUTÍ SENÁTU

Carrefour v. Simon Pavel

Případ č. DEU2018-0015

1. Strany sporu

Žalující strana je společnost Carrefour, se sídlem Boulogne-Billancourt, Francie, zastoupena advokátní kanceláří Dreyfus & associés, Francie.

Žalovaná strana je Simon Pavel, bytem Praha, Česká republika.

2. Doménové jméno, Registr a Registrátor

Registr sporného doménového jména <carefour.eu> je Evropský Registr pro Internetové Domény (dále jen „EURid” nebo „Registr”). Registrátor sporného doménového jména je společnost Media4web, s.r.o..

3. Procesní vývoj

Žalobní návrh byl podán WIPO Arbitrážnímu a Mediačnímu Centru (dále jen „Centrum”) dne 21.5.2018. Dne 22.5.2018 zaslalo Centrum Registru e-mailem žádost o ověření registrátora ve vztahu ke spornému doménovému jménu. Dne 23.5.2018, zaslal Registr Centru e-mailem svoji odpověď na žádost o ověření, ve které potvrdil, že Žalovaná strana je uvedená jako držitel a poskytl její kontaktní údaje.

Centrum ověřilo, že Žalobní návrh splnil formální požadavky Pravidel pro řešení sporů o domény .eu (dále jen “Pravidla ADR”) a Doplňujících pravidel ADR Světové organizace duševního vlastnictví pro řešení sporů o domény .eu (dále jen “Doplňující pravidla”).

V souladu s odst. B(2) Pravidel ADR, Centrum oznámilo Žalované straně podání Žalobního návrhu a ADR řízení bylo zahájeno dne 25.5.2018. V souladu s odst. B(3) Pravidel ADR uplynula Žalované straně lhůta k Vyjádření dne 6.7.2018. Žalovaná strana nepodala žádné Vyjádření. Centrum následně informovalo Žalovanou stranu o nesplnění povinností dne 9.7.2018.

Centrum jmenovalo JUDr. Michala Havlíka jako jediného rozhodce v této věci dne 17.7.2018. Senát shledává, že byl řádně ustaven. Senát předložil Centru Oznámení o přijetí a Prohlášení o nestrannosti a nezávislosti za účelem splnění podmínek stanovených v odst. B(5) Pravidel ADR.

Stran dalších řízení, Senát uvádí, že Žalující strana podala Centru dne 28.11.2017 návrh na změnu jazyka ADR řízení podle odst. A(3)(b)(1) Pravidel ADR, kterým je podle citovaného ustanovení jazyk Registrační smlouvy pro sporné doménové jméno, tj. v tomto případě český jazyk. Žalující strana tímto návrhem navrhovala změnu jazyka řízení tak, aby jím byl stanoven anglický jazyk. Senát svým rozhodnutím ze dne 22.1.2018 tento návrh zamítl.

4. Skutkové okolnosti

Žalující strana předložila důkazy o tom, že je vlastníkem následujících ochranných známek platných na území Evropské unie („EU“) (dále jen „chráněná označení CARREFOUR”):

a) ochranné známky EU č. 005178371 „CARREFOUR”, s datem zápisu 30.8.2007, zapsané pro výrobky a služby ve třídách 9, 35 a 38 Niceského třídění;

b) ochranné známky EU č. 8779498 „CARREFOUR”, s datem zápisu 13.7.2010, zapsané pro výrobky a služby ve třídě 35 Niceského třídění.

Z přeložených důkazů rovněž vyplývá, že Žalující strana je držitelkou doménových jmen <carrefour.com>, <carrefour.fr> a <carrefour.eu> (dále jen „doménová jména CARREFOUR”).

Sporné doménové jméno bylo dle údajů dostupných v registru doménových jmen „.eu“ zaregistrováno dne 28.8.2017. Data zápisu obou výše uvedených chráněných označení CARREFOUR proto v čase předchází dni registrace sporného doménového jména. Sporné doménové jméno neodkazuje na aktivní webovou stránku.

Z předložených důkazů vyplývá, že poté, co se Žalující strana dozvěděla o registraci sporného doménového jména, obrátila se dne 17.10 2017 na Žalovanou stranu a vyzvala ji k bezplatnému převodu sporného doménového jména. Žalující strana zaslala tuto výzvu Žalované straně doporučeným dopisem a e-mailem na adresu a elektronickou adresu zveřejněnou Registrem jako kontaktní údaje Žalované strany.

Z e-mailové adresy Žalované strany, na kterou Žalující strana zaslala výzvu k převedení sporného doménového jména, obdržela Žalující strana dne 6.11.2017 odpověď od pana Matěje Cajthamla s nabídkou k převodu sporného doménového jména za částku EUR 2.000. Žalující strana nabídku k převodu sporného doménového jména za tuto částku odmítla a e-mailem ze dne 7.11.2017 znovu vyzvala Žalovanou stranu k bezplatnému převodu sporného doménového jména. Na tuto výzvu reagoval z e-mailové adresy Žalované strany znovu pana Matěj Cajthaml a zopakoval nabídku k převodu sporného doménového jména na Žalující stranu za částku EUR 2.000.

Obdobně jako v rozhodnutí ze dne 22.1.2018 konstatuje Senát, že e-maily odeslané z kontaktní e-mailové adresy Žalované strany, předložené Žalující stranou jako důkazy v příloze č. 9, považuje Senát za sdělení přičitatelná Žalované straně, byt`na konci obou předmětných zpráv je uvedeno jméno pana Matěje Cajthamla.

5. Tvrzení stran

A. Žalující strana

Žalující strana přistoupila následně k podání Žalobního návrhu na převod sporného doménového jména k Centru.

Žalující strana ve vztahu k uplatňovanému nároku na převod sporného doménového jména uvádí zejména následující skutečnosti:

1) Žalovaná strana je vlastníkem chráněných označení CARREFOUR a držitelkou registrace doménových jmen CARREFOUR.

2) Chráněná označení CARREFOUR mají celosvětovou pověst.

Žalující strana v tomto ohledu odkazuje na řadu dalších ADR rozhodnutí, ve kterých Senát konstatoval, že chráněná označení CARREFOUR považuje za „známé” či „slavné” (viz Carrefour v. Malek Hocini, ADR případ č. 05709; Carrefour v. Jan Everno, The Management Group II, WIPO Případ č. D2017-0586; Carrefour v. Ali Fetouh, Fasateen, WIPO Případ č. D2017-0089,; Carrefour v. Tony Mancini, USDIET Whoisguard, Inc., WIPO Případ č. D2015-0962; Carrefour v. VistaPrint Technologies Ltd., WIPO Případ č. D2015-0769; Carrefour v. Park KyeongSook, WIPO Případ č. D2014-1425; Carrefour v. Yujinhua, WIPO Případ č. D2014-0257; Carrefour v. Karin Krueger, WIPO Případ č. D2013-2002; Carrefour v. groupe carrefour, WIPO Případ č. D2008-1996).

3) Sporné doménové jméno je zaměnitelné s chráněnými označeními CARREFOUR. Obě označení se vzájemně liší pouze tím, že v případě sporného doménového jména je vynecháno druhé písmeno („r”).

Vynechání jednoho ze tří písmen „r”, která společně s dalšími písmeny tvoří chráněná označení CARREFOUR, není podle Žalující strany dostatečné k tomu, aby mezi oběma označeními nevznikla pravděpodobnost záměny. Vynechání jednoho písmena „r” ze sporného doménového jména dle Žalující strany ani výrazněji neovlivňuje její vzhled nebo výslovnost.

Žalující strana uvádí, že tato praxe se nazývá „typosquatting” a že v jejím důsledku dochází k vytvoření prakticky identických a/nebo zaměnitelných označení s chráněnými označeními CARREFOUR. Výhradní atraktivitou sporného doménového jména je jeho podobnost se „slavnými” chráněnými označeními CARREFOUR.

Sporné doménové jméno je proto dle Žalující strany zaměnitelné s chráněnými označeními CARREFOUR a v podstatě tato označení kopíruje. Koncovka „.eu” není přitom podle Žalující strany skutečností, která má být brána v potaz při hodnocení podobnosti mezi sporným doménovým jménem a chráněnými označeními CARREFOUR.

Žalující strana doplňuje, že Žalovaná strana registrací sporného doménového jména vytvořila nebezpečí záměny s chráněnými označeními CARREFOUR. Sporné doménové jméno může uvést uživatele internetu v omyl tím, že budou předpokládat, že zde existuje souvislost s Žalující stranou, neboť ta užívá chráněná označení CARREFOUR v souvislosti s širokou škálou výrobků a služeb po celém světě. Veřejnost se dle mínění Žalující strany naučila vnímat zboží a služby nabízené pod chráněnými označeními CARREFOUR jako zboží a služby nabízené Žalující stranou. Veřejnost si proto může důvodně myslet, že sporné doménové jméno je ve vlastnictví Žalující strany nebo alespoň souvisí s její činností.

4) Žalující strana uvádí, že Žalované straně nesvědčí žádné dřívější právo nebo legitimní nárok ke spornému doménovému jménu.

Žalující strana mimo jiné uvádí, že Žalovaná strana nemůže s ohledem na povahu chráněných označení CARREFOUR předstírat, že vyvíjí legitimní činnost prostřednictvím užívání sporného doménového jména a dále doplňuje, že sporné doménové jméno navíc odkazuje na neaktivní webovou stránku.

Žalovaná strana není běžně známá pod označením „Carrefour” a ani není jakýmkoli způsobem napojena na Žalující stranu, není oprávněná užívat chráněná označení CARREFOUR nebo registrovat doménové jméno, které obsahuje chráněná označení CARREFOUR.

Dle Žalující strany nelze ve vztahu k Žalované straně uvažovat o žádném legitimním nekomerčním nebo férovém způsobu užívání sporného doménového jména z důvodu jasného úmyslu Žalované strany získat komerční zisk. Ze vzájemné komunikace Žalující strana dovozuje, že jediným důvodem registrace sporného doménového jména je její následný prodej za cenu převyšující dokumentované náklady.

5) Žalovaná strana si sporné doménové jméno zaregistrovala ve špatné víře

Žalující strana spatřuje špatnou víru Žalované strany už v samotné registraci sporného doménového jména bez žádného legitimního důvodu, přičemž Žalovaná strana měla nebo mohla vědět o právech Žalující strany k chráněným označením CARREFOUR. Žalující strana podává, že s ohledem na známost chráněných označení CARREFOUR je nepravděpodobné, aby si Žalovaná strana nebyla vědoma existence těchto chráněných označení při registraci sporného doménového jména. Částečné napodobení chráněných označení CARREFOUR dle názoru Žalující strany rovněž dokládá, že si Žalovaná strana byla vědoma jejich existence. Ovšem i za předpokladu, že Žalovaná strana o chráněných označení CARREFOUR nevěděla, mohla se o nich snadno dozvědět vyhledáním předmětného označení „Carrefour” nebo „Carefour” prostřednictvím Google nebo jiného vyhledávače.

Žalující strana dále doplňuje, že metoda „typosquattingu” sama o sobě představuje důkaz registrace ve špatné víře. Závěru o registraci ve špatné víře podle Žalující strany rovněž přispívá i povědomí o existenci chráněných označení CARREFOUR a jejich následné užití osobou, která k daným chráněným označením nemá žádný vztah.

Nabídka Žalované strany k prodeji sporného doménového jména za částku EUR 2.000 podle Žalující strany naznačuje, že úmyslem Žalované strany bylo sporné doménové jméno prodat. Úmysl prodat sporné doménové jméno za částku převyšující hotové náklady přitom podle Žalující strany představuje opět jednání ve špatné víře.

6) Žalovaná strana sporné doménové jméno užívá ve špatné víře

Žalující strana v tomto smyslu uvádí, že byť sporné doménové jméno odkazuje na neaktivní webovou stránku, je i tak možné považovat takové pasivní užívání sporného doménového jména za užívání ve špatné víře, zejm. s ohledem na konkrétní okolnosti jednání Žalované strany.

Žalující strana na závěr doplňuje, že je pravděpodobné, že si Žalovaná strana zaregistrovala sporné doménové jméno proto, aby Žalující straně zabránila v používání chráněných označení CARREFOUR. V takovém jednání spatřuje Žalující strana rovněž špatný úmysl.

B. Žalovaná strana

Žalovaná strana se nevyjádřila k tvrzením Žalující strany.

6. Posouzení a zjištění

Podle čl. 21(1) Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28.4.2004 (dále jen „Nařízení č. 874/2004”) a odst. B(11)(d)(1) Pravidel ADR je pro přiznání nároku uplatňovaného Žalující stranou potřeba v ADR řízení prokázat, že:

a) sporné doménové jméno je identické nebo zaměnitelné s označením, k němuž existuje právo uznané nebo stanovené vnitrostátním právem Členského státu a/nebo právem Společenství; a

b) sporné doménové jméno bylo Žalovanou stranou zaregistrováno bez práva ke spornému doménovému jménu nebo bez oprávněného zájmu k němu; nebo

c) sporné doménové jméno nebylo zaregistrováno nebo není užíváno v dobré víře.

Dle čl. 22(11) Nařízení č. 874/2004 a ust. B(11)(b) Pravidel ADR se Žalující strana může v rámci Žalobního návrhu domáhat převodu sporného doménového jména, pokud splňuje všeobecná kritéria způsobilosti k registraci domén „.eu“ podle ust. 4(2)(b) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002.

Senát konstatuje, že výpisem z francouzského obchodního rejstříku prokázala Žalující strana splnění kritéria způsobilosti k registraci domén „.eu“ svém Žalobním návrhu. Je třeba dále proto posoudit naplnění výše uvedených podmínek pro přiznání tohoto nároku.

Senát proto v rámci projednání sporu posoudil důkazy, které byly předloženy jako přílohy návrhu a došel k následujícím zjištěním.

A. Shodnost nebo zaměnitelnost se jménem, k němuž existuje právo uznané nebo stanovené vnitrostátním právem Členského státu a/nebo právem Společenství

Podle čl. 10 odst. 1 Nařízení č. 874/2004 se právem pro účely výše citovaných ustanovení rozumí mimo jiné zapsané národní ochranné známky a ochranné známky Evropské unie, chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu.

Žalující strana namítá ve svém Žalobním návrhu zaměnitelnost chráněných označení CARREFOUR se sporným doménovým jménem.

V první řadě je třeba přisvědčit Žalující straně, že koncovka domény nejvyšší úrovně „.eu” nemá rozlišovací způsobilost a nemá proto žádný význam ve vztahu k otázce zaměnitelnosti sporného doménového jména s chráněnými označeními CARREFOUR. Tento závěr vyplývá z ustálené rozhodovací praxe v ADR řízeních ve věcech „.eu“ domén.

Senát rovněž shledává jako důvodné tvrzení Žalující strany ohledně zaměnitelnosti chráněných označení CARREFOUR se sporným doménovým jménem. Vzhledem k tomu, že jediný rozdíl, který doménové jméno <carefour.eu> a chráněná označení CARREFOUR vůči sobě vykazují, je chybějící písmeno „r” ve sporném doménovém jméně, přičemž navíc v původních označeních je stejná hláska zdvojená, lze očekávat, že tato odlišnost zůstane v mnoha případech bez povšimnutí a obě označení budou považována za jedno a totéž.

Senáty v obdobných záležitostech v otázkách tzv. typosquattingu, tj. registrace záměrně chybně hláskovaných označení chráněných ochrannými známkami, opakovaně rozhodovaly, že takovým způsobem registrovaná doménová jména jsou zaměnitelná s odpovídajícími chráněnými označeními (kromě rozhodnutí, které ve svém návrhu uvedla Žalující strana).

Senát má proto s ohledem na výše uvedené za prokázané, že sporné doménové jméno je ve smyslu odst. B(11)(d)(1)(i) zaměnitelné s označením, k němuž vnitrostátní právo Členského státu a/nebo Komunitární právo uznává nebo zakotvuje právo.

B. Právo nebo oprávněný zájem

Senát na tomto místě předně poukazuje na čl. 22(10) Nařízení č. 874/2004 a odst. B(10)(a) Pravidel ADR, která shodně stanoví, že pokud některá ze stran v rámci ADR řízení nedodrží lhůtu stanovenou Pravidly ADR nebo Senátem, resp. v předepsané lhůtě se nevyjádří, Senát může takové opomenutí považovat za důvod k uznání nároků druhé strany.

Žalující strana uvedla, že Žalované straně nesvědčí žádné právo ve smyslu čl. 10(1) Nařízení č. 874/2004 a rovněž ve vztahu ke spornému doménovému jménu nemá žádný oprávněný zájem. Vzhledem k tomu, že Žalovaná strana se k Žalobnímu návrhu Žalující strany nevyjádřila a rovněž ani ve vzájemné korespondenci obou stran, která předcházela tomuto řízení, neuvedla nic, čím by tvrzení Žalující strany vyvrátila, nelze než důvodně předpokládat, že žádné takové právo Žalované straně skutečně nenáleží. Stejně tak nelze v jednání Žalované strany spatřovat žádný oprávněný zájem podle čl. 21(2) Nařízení č. 874/2004 a odst. B(11)(e) Pravidel ADR, neboť jak plyne z předložených důkazů, sporné doménové jméno není Žalovanou stranou aktivně užíváno.

Co se týče tvrzení Žalující strany ohledně známosti, či světové pověsti chráněných označení CARREFOUR, Senát, ač nevylučuje, že chráněná označení CARREFOUR takovou povahu mohou skutečně mít, rozhodl se vzhledem k výše uvedenému toto tvrzení blíže nezkoumat, neboť k učinění závěrů v tomto bodě již takové zjištění není potřeba.

Senát má proto za prokázané, že Žalovaná strana sporné doménové jméno zaregistrovala, aniž by jí k němu svědčilo právo nebo oprávněný zájem ve smyslu odst. B(11)(d)(1)(ii) Pravidel ADR.

C. Registrace nebo užívání ve špatné víře

Senát i v tomto případě poukazuje na výše citovaný čl. 22(10) Nařízení č. 874/2004 a odst. B(10)(a) Pravidel ADR. Žalovaná strana se nevyjádřila ani k tvrzením Žalující strany o registraci a užívání sporného doménového jména ve špatné víře. Senát z toho důvodu na tvrzení Žalující strany nahlíží tak, že Žalovaná strana nenamítá nic ohledně jejich pravdivosti.

Z ustanovení čl. 21(3) Nařízení č. 874/2004 a odst. B(11)(f) Pravidel ADR se přitom podává, že na nikoli dobrou víru Žalované strany ve vztahu k registraci či užívání sporného doménového jména je možné usuzovat zejména, pokud:

(1) okolnosti nasvědčují tomu, že sporné doménové jméno bylo zaregistrováno nebo pořízeno primárně za účelem prodeje držiteli určitého označení, k němuž vnitrostátní právo a/nebo Komunitární právo uznává nebo zakotvuje právo; nebo

(2) […]

(3) […]

(4) sporné doménové jméno bylo záměrně použito k přitahování uživatelů internetu za účelem dosažení zisku na webovou stránku Žalované strany nebo jiné on-line umístění, a to vytvořením pravděpodobnosti záměny s označením, k němuž vnitrostátní právo a/nebo Komunitární právo uznává nebo zakotvuje právo, nebo které je názvem orgánu veřejné moci, kde taková pravděpodobnost záměny vzniká s ohledem na zdroj, financování, příbuzenství nebo podporu webové stránky nebo umístění, produkt či služby na příslušné webové stránce nebo umístění Žalované strany;

(5) […]

Ze skutkového stavu a předložených důkazů vyplývá, že Žalovaná strana si zaregistrovala sporné doménové jméno zaměnitelné s chráněnými označeními CARREFOUR, přičemž odlišnost mezi oběma označeními záleží v chybném hláskování původních chráněných označení, a to vynecháním jedno ze zdvojených písmen „R”. Lze proto mít za to, že ze Žalované strany došlo k registraci sporného doménového jména v rámci tzv. typosquattingu. Za situace, kdy Žalované straně nesvědčí žádné právo ani oprávněný zájem ke spornému doménovému jménu, které je navíc zaměnitelné s chráněnými označeními CARREFOUR, jeví se jiný důvod registrace sporného doménového jména než za účelem jeho prodeje nebo k přilákání uživatelů internetu za vysoce nepravděpodobný.

Žalovaná strana nicméně sporné doménové jméno aktivně neužívá, nelze proto v jejím jednání bez dalšího spatřovat jednání vedené motivem popsaným v odst. B(11)(f)(4) Pravidel ADR, jak naznačuje Žalující strana.

Na druhé straně, Žalovaná strana opakovaně nabízela sporné doménové jméno Žalující straně k prodeji za 2.000 EUR. Senát konstatuje, že nabídku na převod doménového jména za úplatu jako takovou nelze bez dalšího považovat za projev špatné víry. Nicméně při celkovém posouzení všech aspektů v souvislosti s dalšími okolnostmi tohoto případu, tj. k existenci chráněných označení CARREFOUR Žalující strany, která jsou ve vysoké míře zaměnitelná se sporným doménovým jménem a k nedostatku oprávněného zájmu Žalované strany ke spornému doménovému jméno, má Senát za to, že daná nabídka vykazuje znaky jednání ve špatné víře ve smyslu odst. B(11)(f)(1) Pravidel ADR.

Vzhledem k výše uvedenému má Senát za prokázané i splnění podmínky v odst. B(11)(d)(1)(iii) Pravidel ADR.

7. Rozhodnutí

Z výše uvedených důvodů, v souladu s odst. B(11) Pravidel ADR, Senát rozhodl, že sporné doménové jméno <carefour.eu> se převádí na Žalující stranu.

8. Summary in English

In accordance with Paragraphs B(12)(i) of the ADR Rules and 14 of the WIPO Supplemental Rules for the ADR Rules, below is a brief summary in English of WIPO Decision No. DEU2018-0015:

1. The Complainant is Carrefour of France, and the Respondent is Simon Pavel of the Czech Republic.

2. The disputed domain name is <carefour.eu>. The disputed domain name was registered on August 28, 2017 with Media4web, s.r.o. and currently resolves to an inactive website.

3. The Complaint was filed in Czech on May 21, 2018 and the Respondent did not file a response. The Panel, Michal Havlík, was appointed on July 17, 2017.

4. The Complainant has a European Union Trade Mark for CARREFOUR (Registration Number 005178371) registered on August 30, 2007 and a European Union Trade Mark for CARREFOUR (Registration Number 8779498) registered on July 13, 2010.

5. Pursuant to Article 21(1) of the Commission Regulation (EU) No. 874/2004 and Paragraph
B(11)(d)(1)(i)-(iii) of the ADR Rules, the Panel finds that:

- The disputed domain name is identical or confusingly similar to a name in respect of which a right or rights are recognized or established by national law of a Member State and / or Community law.

- The Respondent has no rights or legitimate interests in the disputed domain name.

- The Respondent has registered and is using the disputed domain name in bad faith.

6. In accordance with Paragraph B(11) of the ADR Rules the Panel decides that the disputed domain name be transferred to the Complainant.

JUDr. Michal Havlík
Rozhodce
Datum: 3.8.2018